Známý chorvatský zpravodajský server Slobodna Dalmacija o kampani informuje právě v souvislosti s aktuálními požáry, které propukají i na chorvatském území.

Podle tamních lidí, jsou každoroční požáry hrozivým problémem, který navíc umocňuje velké sucho, extrémně vysoké teploty a výkyvy počasí.

„Ty v posledních dnech ukázaly veškerou naši bezmocnost vůči přírodním silám. Přestože jako jednotlivci můžeme jen stěží ovlivnit globální klimatické procesy, každý z nás nese odpovědnost za své činy,“ píše Slobodna Dalmacija a dodává, že skutečnost, že v roce 2022 požáry zničily oblast dvakrát větší než Split, je znepokojivá.

Z tohoto důvodu společnost Chorvatské lesy neustále apeluje na opatrnost a připomíná, že lidská nedbalost je první jiskrou téměř 90 procent požárů.

To je i základem zmíněné kampaně, kterou ve spolupráci se svými partnery společnost zahájila od června, kdy začíná „sezóna vysokého požárního nebezpečí“.

Kampaň s názvem Neopatrnost je první jiskra si klade za cíl poučit občany o nebezpečích nezodpovědného chování v přírodě a ukázat jim, jak mohou opatrností a včasnou reakcí zabránit vzniku požáru.

„Zabraňte požáru, než vypukne“ – je hlavním poselstvím kampaně, jejímž cílem je poukázat domácí i zahraniční populaci na sérii chybných a riskantních praktik, které mohou nakonec skončit obrovskými požáry.

Kampaň má ale apelovat i na netečnost či nevšímavost lidí, kteří požár zpozorují jako jedni z prvních.

Chorvatské lesy upozorňují v kampani i na nebezpečí vzniku ohně od odhozené lahve, ZDROJ: Slobodna Dalmacija

„Kampaní chceme říct, abyste neotočili hlavu a nemysleli si, že na to někdo upozornil příslušné služby před vámi. Pokud zaznamenáte jakýkoli kouř, určitě volejte 193 nebo 112, reagujte, varujte. Vaše prvotní reakce může udělat hodně, je nesmírně důležitá,“ říkají Chorvatské lesy, které svou kampaní už týdny zvyšují povědomí lidí o nebezpečích a následcích požárů.

Hrdiny vzdělávacích videí, která tvoří nedílnou součást kampaně, jsou záměrně obyčejní lidé, s jejichž neuváženým jednáním se často setkáváme v každodenním životě.

„A důsledkem takového jednání je požár, často provázený katastrofálním následkem,“ říká Jasna Molc, vedoucí Správy ekologie a ochrany lesa a pokračuje:

„Chorvatské lesy průběžně zavádějí protipožární opatření na celoroční úrovni. Tomu odpovídá i fakt, že jen v roce 2023 pro tyto účely investujeme více než 16 milionů eur,“ dodává Molc s tím, že chorvatské přírodní zdroje jsou známé po celém světě.

„Starejme se o ně a dbejme na to, aby nedbalost nebyla první jiskrou,“ uzavírá.

Dodejme, že kromě Chorvatska a Řecka se v současné době potýkají s rozsáhlými požáry také hasiči na Sicílii, Korsice a jižně položených částí Itálie. V těch severnějších naopak čelili krupobití, kdy podle tamních zdrojů padaly kroupy o velikosti až 19 cm.

Hoří také velké plochy v Portugalsku, Turecku, Alžírsku, Tunisku a dalších středomořských destinacích. Zda má na vznik požárů obecně vliv globální oteplování, nebo spíše lidský faktor, na tom se odborníci neshodnou.

„Je důležité si uvědomit, že tyto požáry se dějí v prostředích, která jsou přirozeně náchylná k požárům během horkých a suchých let, s vegetací, která je vysoce přizpůsobena k životu s ohněm. Pro lidi v podstatě vždy existovalo riziko žít v takových prostředích, stejně jako život v blízkosti zlomové linie vás činí zranitelnými vůči příležitostným zemětřesením. Tyto požáry zjevně nejsou prvními, které postihly Řecko nebo Středomoří obecněji,“ říká třeba Dr. Matthew Jones z Východoanglické univerzity.

Zároveň však podotýká, že potenciální změny klimatu mohou mít vliv na frekvenci výskytu takových požárů.