Migrační krize nepolevuje, naopak. Jsme svědky změny civilizace, pohybu národů, nebo je to podle vašeho názoru řízená akce?

Rezignoval jsem na pravdu a je mi cizí vytvářet konspirační teorie. Zůstanu v pozici televizního diváka, který je krmen pečlivě vybranými záběry pochodujících statisícových davů migrantů. Nikdy jsem ale neviděl, kde a jak vzniká lidská řeka, jak z válkou zničených měst a obcí utíkají lidé, kteří předtím někomu prodali vše, co bylo údajně zničené, a za utržené peníze si kupují cestu do Evropy. Nikdy jsem neviděl týlové zabezpečení pochodu – proviantní, výstrojní, ubytovací, zdravotní…
Na mysl se vkrádá ohromný byznys. Fotografování a zveřejňování zázemí není zřejmě dovoleno. Divák vidí ve své většině jen dobře oblečené muže bez zavazadel s mobily, někdy bosou ženu s dětmi. Za sebou nechávají ohromný nepořádek včetně oblečení, dek a stanů. Prší-li, pak všichni mají pláštěnky, je-li zima, pak všichni mají teplé oblečení a deky. Je to výsledek veliké humanity, lidské solidarity a soucítění? Nevím! Ano, je to hodně zjednodušený pohled! Ale raději televizi vypínám a nepřemýšlím o tom. Ale migrace nepochybně není sama od sebe.

Zkusme si připomenout předválečný pohled. V přímém přenosu mohl každý sledovat, jak s nákazou západní demokracie za přímé podpory demokratických států lid obecný likviduje neposlušné diktátory, kteří mocensky udržovali sekulární prostředí mezi vzájemně nepřátelskými uskupeními. Tak přišel návrat ke kmenové politice a vzniku umírněných či radikálních mocenských nesourodých skupin. Asi s tím nikdo nepočítal, nebo to bylo ponecháno samospádu?
A pohled třetí. Jsou státy, které migranty chtěli a chtějí, vítají je, říkají, že je potřebují jako společensky či ekonomicky nezbytné. Jiní je ale nechtějí a opět v přímém přenosu můžeme sledovat neúčinné mentorování.

Ptáte se, zda jsme svědky civilizace? Já si myslím, že jsme svědky soumraku civilizace, ale ještě nezapadá slunce nad Evropou! Žel, tam kde je nedostatek sdělené pravdy, vznikají konspirační teorie. Dívám-li se na naši současnost, je mi smutno nad tím, jak ničíme civilizaci, lidské společenství, jak se houfně ženeme do záhuby. Ale asi to tak má být, když jsme se odvrátili od pravdy, vzájemnosti, soucítění, lidství… To má samozřejmě široké souvislosti. Peníze se staly drogou, novým celosvětovým náboženstvím. Z lidí udělaly a dělají mlčící – někdy mručící – stádo, peníze nahrazují i demokracii, za peníze je všechno možné, chybějí-li, dotisknou se, kdo se nepodřídí, musí z kola ven!

Hodně se hovoří o trvale udržitelném životě. Nicméně konzum s námi cloumá, tloustneme a pohodlníme. Není právě tohle společně se ztrátou důvěry v elity známka civilizačního úpadku?