Na letišti Schiphol „aerolinky KLM lákaly zákazníky na to, že když se proletíte jejich letadlem přes oceán, přispějete k udržení kdovíčeho. Pro tuhle skoro dnes společensky povinnou slovní mlhu už dokonce existuje termín greenwashing. Něco jako ‚zelené vymývání‘“, napsal Jakl ve své glose Klovající zelené vrány na webu Institutu Václava Klause.

„Udatní bojovníci s podnebím pochopitelně vědí, že i ten nejdůmyslnější kerosin se při spalování zčásti promění i v onen zlý (i když životodárný) kysličník uhličitý. A požadovali stažení takové reklamy. A u soudu vyhráli,“ dodává publicista.

„Angličané tomu říkají „dog eats dog‘. Do češtiny bychom to přeložili asi jako ‚vrána vráně oči nevyklove‘ nebo ‚vlk vlkovi vlkem‘. Prostě zelení blouznivci narazili na ještě větší zelené blouznivce. A proč lze při tom fandit těm blouznivějším blouznivcům? Nachytali krasomluvné korporativce při pokrytectví. A to je vždycky kino, kde normální člověk rád sedí v první řadě s kyblíkem popcornu,“ uzavírá Ladislav Jakl.