Materiál stanoví takzvaný energetický mix s rozpětím pro jednotlivé složky. Česko nevolí variantu plynovou, tedy přechod primárně na plynové elektrárny, ani extrémně reduktivní variantu, která sází na obnovitelné zdroje, protože je to pro Českou republiku příliš drahé a nemáme pro to prý ani vhodné podmínky.

Plán předpokládá, že se bude rozvíjet jaderná energetika. Na nové koncepci se pracuje řadu let, o nynější aktualizované podobě by měla vláda jednat do konce letošního roku. „Je na premiérovi, aby rozhodl, kdy půjde materiál na projednání do vlády. Dokument je předkládán bez rozporů, všechny námitky byly vypořádány,“ uvedl náměstek Šolc s tím, že je vše připraveno a záleží už jen na vládě.

Vláda v energetické koncepci bude prosazovat využití jaderných a uhelných zdrojů, naopak nechce jít cestou plynových elektráren a velké podpory obnovitelných zdrojů. Mezi hlavní výtky vůči chystanému dokumentu patří především absence provázanosti na německou energetickou koncepci. Energie z jádra by měla poskytnout 50 procent potřebné energie. Obnovitelné zdroje jsou do koncepce rovněž zahrnuty a mělo by se podle Šulce dosáhnout potenciálu okolo 25 procent. Ve zdrojovém mixu zůstane zapojeno uhlí a doplňkově plyn. „Německo bude využívat naši energetiku, už teď to dělá. I Česká republika vykryje nerovnoměrnost při výrobě energie z obnovitelných zdrojů,“ tvrdil Šolc.

Německo od nás i nadále bude potřebovat energii, protože ta z obnovitelných zdrojů je nestabilní

„Já bych neřekl, že jdeme proti německému trendu. My respektujeme své podmínky. Oni mohou více využít obnovitelné zdroje. To my nemáme. Plyn není domácí zdroj, tak nám nezbývá než jádro,“ uvedl náměstek ministra průmyslu a obchodu Pavel Šolc. Rozhodně si tedy prý nemyslí, že bychom nerespektovali či nezohledňovali energetickou koncepci našeho velkého souseda. Německo totiž ustupuje, na rozdíl od nás, od jaderné energetiky. Podle náměstka Šulce nemáme jinou možnost. Musíme totiž vyrobit asi 80 procent u nás spotřebované energie, což se nám z obnovitelných ani jiných zdrojů nemůže podařit.

Zemní plyn sice nebude akcentován, přesto se počítá s jeho nárůstem na 25 procent. „Chceme, aby nahradil například pevná paliva v domácnosti, už kvůli životnímu prostředí. Určitě tu budou nějaké státní programy, které tyto změny budou provázet,“ vysvětloval Mládkův náměstek Šolc.