Ačkoli se teď spojenci v NATO shodují, že největší hrozbou pro bezpečnost na starém kontinentě je agresivní Rusko, které před takřka 2,5 lety rozpoutalo válku proti sousední Ukrajině, z aliance taktéž zaznívá, že nebýt Číny, Rusko by nezvládlo zavraždit tolik lidí a zničit tolik objektů za „rozhodujícího strůjce“ ruské války proti Ukrajině a vyjádřili znepokojení nad jaderným arzenálem Pekingu a jeho schopnostmi ve vesmíru. Na varování aliance upozornila agentura AP.

„Přísně formulované závěrečné komuniké, které schválilo 32 členů NATO na summitu ve Washingtonu, jasně ukazuje, že Čína se dostává do centra pozornosti vojenské aliance. Evropští a severoameričtí členové a jejich partneři v Indopacifiku stále více vnímají společné bezpečnostní obavy pocházející z Ruska a jeho asijských příznivců, zejména Číny. Peking trvá na tom, že Rusku neposkytuje vojenskou pomoc, ale po celou dobu konfliktu udržuje se svým severním sousedem silné obchodní vazby. Rovněž obviňuje NATO z přehnaného úsilí a podněcování konfrontace v indo-pacifickém regionu,“ napsala agentura AP.

Padla také výzva, aby Čína jako člen Rady bezpečnosti OSN zastavila veškerou materiální pomoc Rusku.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg uvedl, že Čína poskytuje vybavení, mikroelektroniku a nástroje, které „umožňují Rusku vyrábět rakety, vyrábět bomby, vyrábět letadla, vyrábět zbraně, které používá k útoku na Ukrajinu“.

Čínské velvyslanectví ve Washingtonu ve středu uvedlo, že Čína není strůjcem ani účastníkem ukrajinské krize. „Čína neposkytuje zbraně stranám konfliktu a přísně kontroluje vývoz zboží dvojího užití, což je mezinárodním společenstvím široce oceňováno,“ uvedl mluvčí velvyslanectví Liu Pengyu.