Ačkoli se teď spojenci v NATO shodují, že největší hrozbou pro bezpečnost na starém kontinentě je agresivní Rusko, které před takřka 2,5 lety rozpoutalo válku proti sousední Ukrajině, z aliance taktéž zaznívá, že nebýt Číny, Rusko by nezvládlo zavraždit tolik lidí a zničit tolik objektů za „rozhodujícího strůjce“ ruské války proti Ukrajině a vyjádřili znepokojení nad jaderným arzenálem Pekingu a jeho schopnostmi ve vesmíru. Na varování aliance upozornila agentura AP.
„Přísně formulované závěrečné komuniké, které schválilo 32 členů NATO na summitu ve Washingtonu, jasně ukazuje, že Čína se dostává do centra pozornosti vojenské aliance. Evropští a severoameričtí členové a jejich partneři v Indopacifiku stále více vnímají společné bezpečnostní obavy pocházející z Ruska a jeho asijských příznivců, zejména Číny. Peking trvá na tom, že Rusku neposkytuje vojenskou pomoc, ale po celou dobu konfliktu udržuje se svým severním sousedem silné obchodní vazby. Rovněž obviňuje NATO z přehnaného úsilí a podněcování konfrontace v indo-pacifickém regionu,“ napsala agentura AP.
Padla také výzva, aby Čína jako člen Rady bezpečnosti OSN zastavila veškerou materiální pomoc Rusku.
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg uvedl, že Čína poskytuje vybavení, mikroelektroniku a nástroje, které „umožňují Rusku vyrábět rakety, vyrábět bomby, vyrábět letadla, vyrábět zbraně, které používá k útoku na Ukrajinu“.
Čínské velvyslanectví ve Washingtonu ve středu uvedlo, že Čína není strůjcem ani účastníkem ukrajinské krize. „Čína neposkytuje zbraně stranám konfliktu a přísně kontroluje vývoz zboží dvojího užití, což je mezinárodním společenstvím široce oceňováno,“ uvedl mluvčí velvyslanectví Liu Pengyu.
Dodal, že běžný obchod Číny s Ruskem probíhá „nadstandardně“ a „bez výčitek“.
Danny Russel, bývalý náměstek ministra zahraničí pro Asii, který je viceprezidentem pro mezinárodní bezpečnost a diplomacii v Asia Society Policy Institute, označil novou formulaci NATO za „mimořádný krok“, zejména proto, že je spojena s varováním, že Peking nadále představuje „systémovou výzvu“ pro evropské zájmy a bezpečnost. Podle Russela se zkrátka a dobře ukázalo, že západ nevěří, že by Čína jednala jako skutečný neutrál.
Max Bergmann, ředitel programu Evropa, Rusko a Eurasie v Centru pro strategická a mezinárodní studia, uvedl, že prohlášení je „velmi významné“, protože signalizuje Číně, že Evropa stejně jako USA odsuzuje podporu Ruska.
„USA věří, že Evropa má v Pekingu vliv, a že zatímco Čína nebude věnovat pozornost americkému odsouzení, evropskému odsouzení pozornost věnovat bude, právě proto, že Evropa obchoduje s Čínou, Čína obchoduje také s Evropou,“ řekl Bergmann.
Aliance uvedla, že Čína stojí za trvalými, škodlivými kybernetickými a hybridními aktivitami, včetně dezinformací, a vyjádřila obavy z čínských vesmírných schopností a aktivit. Rovněž vyjádřila znepokojení nad tím, že Čína rychle rozšiřuje a diverzifikuje svůj jaderný arzenál o další hlavice a větší počet sofistikovaných nosičů.
Mluvčí čínského velvyslanectví Liou uvedl, že Čína řeší tyto otázky „odpovědným způsobem a transparentní politikou“.
„Vyhrocování takzvané ‚čínské hrozby‘ je zcela zbytečné,“ uvedl Liou a dodal, že Peking se rozhodně staví proti tomu, aby NATO využívalo regionálních otázek k očerňování Číny a podněcování nové studené války.
Podnikatel Arnaud Bertrand upozornil, že pokud někdo ve velkém obchoduje s Ruskem a využívá nižších cen ruské ropy vynucených sankcemi, je to Indie.
„Pravda je taková, že Indie zvýšila dovoz ruské ropy o závratných 1 800 % od doby před válkou na Ukrajině, zatímco Čína zvýšila dovoz ruské ropy o... 43 % (a to je na rozdíl od Indie téměř výhradně pro její domácí spotřebu),“ napsal Bertrand, který svá tvrzení opřel o data Mezinárodní energetické agentury (IEA).
A hned pokračoval.
„Ve skutečnosti Indie kompenzovala téměř 70% ztráty příjmů Ruska z EU (!), zatímco Čína kompenzovala 25 %. Ale pouze jedna z těchto zemí je NATO označena jako ‚rozhodující činitel ruské války proti Ukrajině‘ a není to Indie... Ve skutečnosti NATO nazývá Indii ‚partnerem pro mírový, svobodný a demokratický svět‘.“
Arnaud Bertrand zdůraznil, že rozdílný postoj k Číně a k Indii jen ukazuje západní pokrytectví.
Server listu Times of India, který se odvolal na další zdroje v této souvislosti upozornil, že po ruské ropě, kterou koupila Indie, následně ve velkém natahovali ruce Evropané.
„Údaje společnosti Kpler analyzované serverem Independent, ukazují, že Indie se v roce 2023 stala největším dovozcem ruské ropy s průměrem 1,75 milionu barelů denně, což představuje nárůst o 140 procent oproti roku 2022. Současně dovoz rafinovaných produktů do EU z Indie vzrostl o 111 procent ze 111 tisíc barelů denně v roce 2022 na 231 800 barelů denně v roce 2023,“ uvedl server Times of India.
Příjmy z prodeje ropy a plynu jsou pro ruskou ekonomiku naprosto zásadní a právě díky nim zvládá ruský režim financovat svou agresi vůči svobodnému sousedovi.
Někdejší hlavní devizový stratég Goldman Sachs Robin Brooks k tomu dodal, že nemalé množství ruské ropy proudící do Indie putuje na Indický poloostrov na lodích tzv. stínové flotily ruského vládce Vladimira Putina. „Hodně této ropy se přepravuje na Putinově stínové flotile, což znamená, že Indie pomáhá financovat ruskou invazi na Ukrajinu. Tohle musí přestat,“ zdůraznil Brooks.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
válka na Ukrajině
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Miloš Polák
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.