O tom, že je dopis adresován hlavně NÚKIB, který varování vydal, mluvila na tiskové konferenci po jednání vlády ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Kabinet o výzvě od Huawei jednal. Mediální zástupce Huawei Filip Matys ČTK sdělil, že dopis není ultimátem. Nehrozí podle něj, že by Huawei omezila podporu svých technologií používaných v tuzemských telefonních sítích.

„Dopis jsme obdrželi, je to dopis adresovaný především Národnímu úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost, pan premiér a vláda tam byli přiloženi v podstatě pro informaci, my na ten dopis budeme odpovídat,“ řekl Holý. Úřad podle něj v současnosti s firmou Huawei komunikuje písemnou formou, na její dopis tak odpoví opět písemně.

Společnost Huawei oznámila, že je připravena bránit se kvůli varování NÚKIB před jejími technologiemi u soudů i prostřednictvím mezinárodní arbitráže. „Nejedná se o ultimátum, ale zdvořilou žádost, kterou jsme k NÚKIB vznesli,“ sdělil mediální zástupce společnosti. Podle firmy varování NÚKIB porušilo mezinárodní právo, včetně smluv o ochraně investic. Dopady varování NÚKIB podle Matyse působí Huawei újmy nejen v Česku. „Poškozují také pověst Huawei v zahraničí a před jinými státními orgány. Nejde jen o finanční újmy, ale taky o dobrou pověst naší společnosti,“ doplnil.

Před jednáním kabinetu řekl vicepremiér Richard Brabec (ANO), že vláda nechce tlačit na NÚKIB, aby měnil svá rozhodnutí. Úřad je podle něj nezávislý. Ministryně Schillerová uvedla, že podrobnosti k jednání kabinetu sdělit nemůže, neboť vláda o věci jednala v utajeném režimu. „Ten problém je pořád stejný – NÚKIB vydal varování, vydal metodiku, která je podle mého soudu velmi obecná, a de facto je na každém zadavateli veřejných zakázek, aby posoudil rizika, provedl si vyhodnocení rizik a případně zvážil další postup podle zákona o veřejných zakázkách,“ řekla.

Podle ministryně nejde tolik o to, že by analýzu rizik měly provést jednotlivé resorty, vždy ji musí udělat zadavatel veřejné zakázky. „Máte resort a pak celou řadu resortních organizací, které mají přímou odpovědnost. Konkrétní zadavatel zakázky si musí provést analýzu rizik a podle toho zvolit parametry pro vypsání veřejné zakázky,“ poznamenala.

Ministr spravedlnosti Jan Kněžínek (za ANO) řekl, že jeho úřad bude chtít analýzu rizik ještě konzultovat s NÚKIB. „Obecně platí, že vycházíme z varování, které NÚKIB vydal. Na druhou stranu nechceme a nebudeme někoho automaticky vylučovat z výběrového řízení, pokud to nebude odůvodněno právě výsledkem analýzy,“ uvedl.

Podle Deníku N byl dopis od Huawei adresovaný řediteli NÚKIB Dušanu Navrátilovi a premiérovi Andreji Babišovi (ANO). „Spolu se svými externími poradci jsme analyzovali právní možnosti, které by společnost Huawei měla, pokud by nebylo varování zrušeno nebo změněno. V případě nutnosti je připravena bránit svá práva mimo jiné soudní žalobou proti nezákonnému zásahu a případně následnou žalobou o náhradu škody, ústavní stížností a rozhodčím řízením na základě příslušných dvoustranných smluv o ochraně investic,“ citoval deník z dopisu. Odpověď firma požaduje do 14. února.

NÚKIB je podle partnerky advokátní kanceláře Taylor Wessing CR Karin Pomaizlové povinen podle zákona takové varování vydat, pokud se dozví o hrozbě v oblasti kybernetické bezpečnosti. Varování je přitom nejmírnější z možných opatření, které má úřad k dispozici. Ze zákona neplyne nutnost toto varování odůvodňovat, ani zveřejňovat detailní informace o podkladech a informacích, které úřad k tomuto kroku vedly. Operátoři kritické informační infrastruktury musí toto varování zohlednit. „Zohlednění požadavků vyplývajících z bezpečnostních opatření v míře nezbytné pro splnění povinností podle tohoto zákona nelze považovat za nezákonné omezení hospodářské soutěže nebo neodůvodněnou překážku hospodářské soutěži,“ dodala advokátka.