Deset senátorů zdanění peněžních náhrad odmítlo, dva zástupci vládních stran se zdrželi. Koliba prozradil, jaký má z této kauzy osobní pocit. „Při zkoumání pozadí toho všeho to bylo celé nešťastné v tom, jak se to nastavilo na začátku. Celý proces nebyl transparentní, nevědělo se pořádně, co je majetkem církví a není,“ říká Koliba, podle kterého je právě v tom začátek celého problému.

„Řešíme v podstatě pozůstatky minulosti, už to nevrátíme zpět, neodčiníme,“ míní Koliba.

Se svým názorem se připojil i Kos, který jasně uvedl, že jeho pohled na zdanění církevních restitucí je jasně negativní. Vrátil se k původnímu zákonu z roku 2012, kdy Parlament - veden snahou zmírnit některé následky některých majetkových křivd spáchaných komunistickým režimem - navrhuje restituční zákon. „Musíme přihlížet k tomu, že byly vráceny nejenom majetky, ale že stát s tímto majetkem čtyřicet let hospodařil, tudíž ty náhrady celkem byly pregnantně vyčísleny,“ dodal.

„Nesouhlasím s tím, že nyní šest let po schválení tohoto zákonu přichází s tím, že ta náhrada byla špatná a že je potřeba ji vylepšit tím, že ji zdaníme, aniž by byly předloženy jakékoli racionální důvody, že to přinese to správné vyvážení restitucí,“ uvedl Kos. Koliba na to poznamenal, že jej velmi mrzí, že církevní restituce rozdělují společnost.