Hana Lipovská má za to, že je velmi obtížné najít informace o konkrétních prioritách německého předsednictví, takže se vlastně dá říct, že co nás teď čeká, vědí jen v Berlíně. Institut Jany Bobošíkové přesto přinesl krátký výčet seznamu priorit, které vláda kancléřky Angely Merkelové předestřela.

V Institutu Jany Bobošíkové mají za to, že Německo umí dobře prosazovat témata, která uzná za vhodná. Daří se to prý i navzdory tomu, že bruselští úředníci mají vystupovat neutrálně.

„Pro zakládajícího velkého člena, který od začátku určoval pravidla hry, je to ale rutina. Je jasné, že právě Německo je v tomto umění v rámci unijních institucích velmi silné: jednak je zemí zakládající, jednak obsadilo klíčová místa v bruselské administrativě, na kterých se vstupní texty koncipují a dále šíří. Ačkoliv mají být úředníci EU přísně neutrální, realita je často jiná,“ stojí v textu Institutu.

Bobošíková se svými kolegy vychází z toho, že celých 42 procent německých úředníků zastává střední či vysoké posty. U českých úředníků je to jen osm procent. O to důležitější je prý vědět, co Německo chystá.

Podle institutu je třeba se ptát, zda se v rámci programu koronavirové pomoci stane čistým plátcem v EU. Ale to prý není jediná důležitá otázka. Spolupracovníci institutu položili ještě dalších sedm podobných otázek.

„Co přinese zvažované zavedení celounijních daní? A bude skutečně výhodné pro ČR? Jak by se ČR podílela na plánovaném vydání celounijních dluhopisů? Jak by za ně ručila a posléze platila? A v čem by byly pro občany (ne)výhodné? Bude jaderná energie uznána v rámci diskuse o klimatických změnách jako čistý zdroj, což je životně důležité pro dostavbu našich jaderných elektráren a ekonomiku ČR? Jak se bude řešit migrační politika, když tlak na kvóty nevyšel? Jak vypadá záměr na sbližování sociální politiky v rámci EU, které by mohlo přinést jak ještě větší rigiditu pracovního trhu, tak zvýšený zájem migrantů o pobyt v ČR? Jak vypadá záměr unifikace rámce minimální mzdy, který dále sníží míru rozhodování firem o investicích, zvýrazní diktát státu i EU a oslabí už tak slabé fungování tržních sil? Jaké jsou cíle Konference o budoucnosti Evropy, která měla začít v květnu letošního roku, ale nakonec začne v září v rámci německého předsednictví? Připomínáme, že minulá Konference o budoucnosti Evropy – nazývaná konvent – přinesla Lisabonskou smlouvu,“ ptaly se Bobošíková s Lipovskou.