Richter pracuje v Národní knihovně od roku 1971 a za tu dobu prý zažil už asi 10 ředitelů.

„Problém je v tom, že tam jsou dosazováni lidé jako manažeři a ne jako lidé, kteří by měli rozvíjet tak velkou instituci, jakou je Národní knihovna. Já jsem o to byl požádán ministrem Zaorálkem, abych zklidnil v knihovně situaci, která je rozjitřená a abych připravil půdu pro nového ředitele,“ prozradil Richter s tím, že řádný ředitel by mohl být vybrán na konci tohoto roku.

Uvítal by, kdyby knihovnu vedl vystudovaný knihovník.

Jedním z problémů knihovny je podle hosta to, že až sedminu svého fondu má prý Národní knihovna uloženo v bednách, takže lidé si je nemohou půjčit, protože na nové knihy není dost místa. „Národní knihovna má obrovský problém s prostory,“ zdůraznil.

Považuje za velkou chybu, že nebyla postavena nová budova Národní knihovny, protože stávající prostory v Klementinu nelze příliš upravovat, protože Klementinum je národní památka. „Když to trochu přeženu, tak tam je problém zatlouct hřebík.“

Vedle toho je prý také třeba prověřit IT zakázky, které by se měly v knihovně realizovat.

Pokud jde o budoucnost knihovnictví, Richter má za to, že knihovny nemohou zůstat jen u půjčování knih. Měly by se z nich stát i vzdělávací centra, ale také komunitní centra, kde budou lidé trávit svůj volný čas a nakonec by knihovna měla představovat místo, kde bude podporována kultura obecně.