Žantovský v komentáři pro Hospodářské noviny uvádí, že Havlovým prvním instinktem by bylo poskytnutí pomoci. Zároveň by ale byl prý dalek toho, dělat nějaká všeobjímající gesta ke všem, kdo se v současné době chtějí usadit v Evropě.

Náš první porevoluční prezident by prý argumentoval tím, že těžko namačkáme do Evropy všechny lidi, kteří jsou nespokojení s režimy ve svých zemích. Žantovský také připomíná, že se Havel v roce 1986 nechal slyšet, že je občas dobré lidem, kteří žijí v totalitních režimech připomínat, že i oni by měli něco udělat pro jejich svržení. A ne jenom utíkat. Podle ex-diplomata by tak dnes Havel apeloval na řešení uprchlické krize přímo v ohniscích konfliktů.

Co se týče budoucnosti Evropy, Havel prý často hovořil o hledání étosu, který by podpořil její integraci. Stávající uprchlická krize by dle Žantovského mohla být tím semínkem, ze kterého evropský étos vyraší a rozroste se. „Havel by nicméně pochyboval, zda je tento étos možné zasadit, nebo dokonce zakořenit s pomocí nějakých dekretů,“ myslí si Žantovský.