„Ve svítivých vestách pobíhají po hraniční cestě a snaží se příchozím pomoci, dát tomu chaosu nějaký řád,“ píše se o činnosti třicítky, o víkendu až padesátky českých dobrovolníků. Většinou se prý jedná o studenty a na vestách mají hrdě napsáno „Czech team“. Občas si na ně prý přikreslí i vysmívané logo sluníčka.

Pomáhají prý dvacet čtyři hodin denně, na rozdíl od všech ostatních i v noci, kdy běženců přichází nejvíce. U Čechů jako u jediných mohou dostat čaj, doplnit si oblečení a případně dostat i lékařskou péči. Dokonce prý postavili i stan-hernu pro děti. Jako příklad vděku českým pomocníkům MF DNES vybrala běžence, kterému vyměnili bundu za teplejší, a novinářům si (ve 14 stupních Celsia) postěžoval, že je mu hrozná zima. Na dotaz, kam míří, odpověděl, že do Švédska.

Na polozapomenutém přechodu Bapska prý čeští dobrovolníci zorganizovaní před pár týdny po sociálních sítích zdatně sekundují velkým humanitárním organizacím typu UNICEF nebo Červený kříž. „Je fakt, že jsme si už udělali jméno,“ říká pyšně Jan Piňos, ekolog a jeden z koordinátorů pomoci. O své práci pohovořil i Petr Gut, student Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy. MF DNES k článku přinesla i medailony dvou pomocnic – lékařky Pavly Hrdličkové, která se podělila o některé hrůzostrašné medicínské zážitky, a Markéty Tenglové, Češky žijící v Itálii, kde pracuje jako manažerka obchodu s luxusním zbožím, a nyní přijela pomáhat, i když má doma patnáctiměsíční dítě.