Bruselský list Politico se ohlíží za měsícem Donalda Trumpa v prezidentské funkci, který prý Evropě a zejména Ukrajině ukázal, jak málo se o ně Spojené státy zajímají. „S válkou je to tak, že nutí lidi vybrat si stranu. A Donald Trump, jak se mnohým v Evropě zdá, stojí na straně Vladimira Putina. Sedm dní prezidentových zásahů do rusko-ukrajinského konfliktu zpřítomnilo noční můry Ukrajinců a mnoha jejich spojenců a narušilo transatlantické vztahy, které jsou základem evropské bezpečnosti od roku 1945,“ tvrdí autoři komentáře.
Vracejí se k činům a výrokům Donalda Trumpa, který mimo jiné Evropě vzkázal, že se nebude účastnit vyjednávání příměří s Ruskem a opravdu bez informování svých západních spojenců i Ukrajiny se tento týden sešly v Saúdské Arábii vyjednávací týmy Ruska a USA. Trump navíc zachází stále dál ve svých kritických výrocích na adresu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, kdy v úterý obvinil Ukrajinu, že „začala“ válku s Ruskem a Zelenskyj je podle něj „diktátor“ bez řádných demokratických voleb, jak informuje The New York Times.
Tato slova vyvolala v diplomatických kruzích zděšení. „Nyní tu máme spojenectví mezi ruským prezidentem, který chce zničit Evropu, a americkým prezidentem, který chce Evropu také zničit,“ poznamenal pro Politico v minulých dnech evropský diplomat, který si nepřál být jmenován. „Transatlantické spojenectví skončilo,“ bojí se v Bruselu.
Známkou toho, jak vážně poškozené jsou vztahy USA s EU, je, že šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová si za první měsíc svého návratu nestihla s Trumpem ani zavolat. V Paříži si sice sedla s viceprezidentem J. D. Vancem, ale ten ji nijak nevaroval, že se Trump chystá následující den navázat jednání s Putinem.
Trump v jednom ze svých vystoupení tento týden přiznal, že mu na výsledku války příliš nezáleží. „Tato válka je pro Evropu mnohem důležitější, než pro nás. Mezi námi je velký, krásný oceán,“ napsal Trump na sociálních sítích.
Když se tato slova dají do kontextu Trumpových dalších slov a činů proti Evropě za poslední měsíc, je prý zřejmé, že blízké spojenectví obou kontinentů je v ohrožení. Za první měsíc svého návratu Trump a jeho tým vyhlásili cla, opakovaně pranýřovali EU jako instituci popírající svobodu a demokracii a nyní bez přítomnosti Evropy rokují s Putinem o Ukrajině. V interních diskusích v Bruselu prý někteří diplomaté přímo nadhazují myšlenku, která byla nemyslitelná: Že vedení USA nachází společnou řeč s Ruskem ve snaze zničit EU.
Během úterního prvního kola rozhovorů mezi americkou a ruskou delegací v Saúdské Arábii obě strany diskutovaly o problémech ve vzájemných vztazích, mezi něž patří sankce uvalené na Moskvu kvůli válce. Hovořili o možnostech budoucí spolupráce v oblasti energetiky a investic – a to v době, kdy EU schválila nové kolo sankcí proti Rusku. „V Bruselu začíná svítat nová realita, Spojené státy prostě nejsou na naší straně,“ stojí v komentáři pro Politico.
Proevropské politické strany v Evropském parlamentu reagovaly vydáním společného prohlášení, v němž uznaly rozsah krize, které čelí. Představitelé středopravicové Evropské lidové strany, socialistů a demokratů, liberální Obnovy Evropy a Zelených prohlásili: „Evropa se již nemůže plně spoléhat na Spojené státy, pokud jde o obranu našich společných hodnot a zájmů. Evropské země nyní musejí urychleně jednat, aby zajistily svou vlastní obranu, a to většími výdaji na armádu a větší podporou Ukrajiny.“
„Bezpečnost Ukrajiny je bezpečností Evropy. Evropská unie a její členské státy nemají jinou možnost, než společně s NATO a podobně smýšlejícími spojenci mimo EU podniknout okamžité kroky k investicím do účinnější a integrovanější evropské bezpečnostní a obranné architektury,“ uvedly strany.
Jejich prohlášení ale nepodepsaly strany z frakcí Patrioti pro Evropu nebo Evropští konzervativci a reformisté, podle nichž je potřeba klidný a rozvážný dialog se Spojenými státy a ne ukvapené závěry s kritickým tónem vůči Spojeným státům.
Například bývalý britský premiér Boris Johnson, který je s Trumpem v pravidelném kontaktu, tvrdí, že Evropa přehání. „Trumpovy výroky nemají být historicky přesné, ale mají Evropany šokovat a přimět je k akci,“ uvedl.
S tím souhlasí vysoký polský představitel, který podle Politico také tvrdí, že Trump nechce vystoupit z NATO ani rozdělit Evropu. „Chce, aby Evropa převzala větší odpovědnost za svou bezpečnost a posílila tak NATO,“ uvedl úředník.
Jenže některá Trumpova prohlášení nelze brát na lehkou váhu, Trump již třeba vyslovil myšlenku potenciálního použití vojenské síly k získání kontroly nad Grónskem, dánským územím bohatým na nerostné suroviny, jak informovala BBC. Tato myšlenka vyvolává vyhlídky na možný ozbrojený konflikt mezi dvěma zakládajícími členy NATO.
Trumpovo druhé funkční období trvá sotva měsíc. Ve svém inauguračním projevu 20. ledna prohlásil, že Spojené státy budou „rostoucím národem“, který „opět rozšiřuje naše území“. „Nic nám nebude stát v cestě, protože jsme Američané,“ řekl Trump. „Budoucnost je naše a náš zlatý věk právě začal.“
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovali 4 čtenáři)
Hrozí konec transatlantické spolupráce Evropy a Spojených států?
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Jakub Makarovič
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
antares.h
