Global Disinformation Index (česky Globální dezinformační index, GDI) původem z Velké Británie, je jedním z hlavních hráčů na poli odhalování a označování „dezinformací“ a „dezinformačních webů“. A slovo globální je míněno jako skutečně globální. Zasahuje po celém světě, včetně České republiky. „Jako další z mnoha ve skutečnosti bojuje proti názorům, které se mu nelíbí,“ píší Natálie Vachatová a Vlastimil Veselý ze Společnosti pro obranu svobody projevu pro Deník TO.
V České republice spadá pod křídla GDI spolek NELEŽ.
Na jakém podkladu GDI vznikl? V roce 2017 hlava sociální sítě Facebook sepsal v reakci na zvolení Donalda Trumpa do Bílého domu svůj manifest. A v něm zavádí nové pořádky pro řízení sítě. „Nově zavádí pojmy jako inkluzivní společnost, tělesná a duševní pohoda lidí či nenávistný projev. Tady se položily pevné základy potírání nepohodlných názorů na digitálních platformách a na Facebooku se začalo blokovat vše, co by mohlo potenciálně urazit menšiny – kritika LGBT komunity, MeToo nebo BLM,“ píší Vachatová s Veselým.
Po zveřejnění manifestu se začínají uplatňovat nová pravidla proti takzvaným dezinformacím. „Zuckerberg nechává z platformy odstraňovat miliony příspěvků, které síť označuje za dezinformační, a z FB tak vytváří ,lídra’ v boji s fake news,“ popisují autoři s tím, že v tu chvíli jsme se ocitli na počátku řízeného potírání „jiných než mainstreamem prosazovaných názorových linek“.
V roce 2018 se do boje proti takzvaným dezinformacím připojuje Evropská unie. Přináší Evropský kodex zásad boje proti šíření dezinformací. Součástí byly i doporučované postupy boje proti „dezinformacím“ vycházející metod, které už v tu dobu uplatňovali velcí hráči digitálních technologií jako Facebook, Twitter, Google nebo YouTube. Velké digitální společnosti se pod kodex hned podepisují.
Jenže problém byl v definici pojmu dezinformace. Mohl se za ní skrýt i nepohodlný názor. „Pojem ,dezinformace’ v něm byl nadefinován natolik vágně – a řekněme si, že doposud nikdo, ani česká vláda to nedokázala nadefinovat lépe – že společně s dezinformacemi bylo podle kodexu možné potlačovat nejen prokazatelně nepravdivé, ale i nechtěné názory,“ dokládají autoři.
A protože k potírání „dezinformací“ bylo potřeba, aby se velké společnosti měly o koho opřít, vznikly různé neziskové organizace, které si začaly hrát na arbitra pravdy. „Mezi lety 2016 až 2018 se zrodilo velké množství projektů, startupů a neziskovek zaměřujících se na dezinformace, které za hojného financování dotacemi nejen z EU vzaly roli arbitrů pravdy na sebe,“ popisují Vachatová s Veselým pro Deník TO.
Mezi všemi těmi samozvanými arbitry pravdy vniká vedle GDI také Semantic Vision Františka Vrabela, Čeští Elfové Bohumila Kartouse nebo Manipulátoři Jana Celmpera, kteří byli za dobu své existence několikrát usvědčeni ze lži.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Marian Kučera