Univerzita Karlova dostane od společnosti Google celkem jeden milion eur (zhruba 23,5 milionu Kč) na boj s dezinformacemi a posilování mediálních dovedností. Technologický gigant dnes oznámil spolupráci se Středoevropskou observatoří digitálních médií (CEDMO), multidisciplinárním centrem, které sdružuje výzkumníky či pracovníky fact-checkingových organizací z Česka, Slovenska a Polska.

Tento projekt vede Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy. Hlavním koordinátorem je moderátor České televize a výzkumník Václav Moravec. Přiblížil, kam získaná dotace půjde. „Univerzita Karlova jako hlavní řešitel projektu CEDMO může díky spolupráci se soukromým sektorem, v čele s Googlem, rozšiřovat výzkumné pole problematiky informačních poruch o Slovensko či Polsko, takže výsledky bude možné aplikovat v celém středoevropském prostoru. Chceme rovněž dále pokračovat ve spolupráci s projektem E-Bezpečí Univerzity Palackého v posilování různých typů gramotností, jež eliminují dopad informačních poruch na společnost,“ říká pro Mediář k novému zdroji financí Moravec jako hlavní koordinátor projektu.

„Pracoviště spadá do sítě osmi podobných evropských národních a regionálních center a funguje od loňského února. Dosud mělo k dispozici 1,5 milionu eur (zhruba 36,5 milionu Kč). Tři čtvrtiny z této částky pocházejí z grantu Evropské komise, čtvrtina od konsorcia univerzit,“ uvádí dále Mediář.

O významné dotaci pro centrum Václava Moravce informoval také někdejší vládní zmocněnec pro média a dezinformace, jehož funkce byla nakonec zrušena.

Centrum Václava Moravce dostane od Googlu milion eur na boj s dezinformacemi — Mediář https://t.co/1sh98NnTLt

— Michal Klíma (@Michal_Klima) May 5, 2023

Post vládního zmocněnce pro média a dezinformace vytvořila vláda 2. března 2022. Michal Klíma na toto místo nastoupil o jednadvacet dní později. Ve funkci vydržel však  pouhý rok. Podle zadání měl koordinovat nejen boj s dezinformacemi, ale řešit i strategickou komunikaci a mediální agendu. Vláda tehdy vytvoření jeho funkce na Úřadu vlády vysvětlovala reakcí na stupňující se vlnu dezinformací v Česku souvisejících s tehdy začínající válkou na Ukrajině.

Klíma za svým nečekaným odvoláním viděl jen politické důvody. „Ve vládě se neřeší věci hlavně podle funkčnosti, ale politických zájmů,“ prohlásil do médií krátce po svém konci na postu vládního zmocněnce.

Klímův akční plán pro čelení dezinformacím, který si vláda nechala vypracovat čelil ostré kritice pro snahy zavést cenzuru, obsahoval například: Stovky milionů korun pro média a vybrané organizace. Okamžité vypnutí webů, které vláda označí za dezinformační. Trestný čin šíření dezinformace.

Agendu v průběhu roku převzalo Ministerstvo vnitra a Centrum proti hybridním hrozbám, které vytvářelo takzvaný dezinfozákon. Problematiku dezinformací vláda nově řeší prostřednictvím Bezpečnostní rady státu. Pod sebou ji má národně bezpečnostní poradce vlády Tomáš Pojar.