Zakázka Slovenské pošty z roku 2016 za 27 milionů eur (zhruba 700 milionů korun) nemusela být transparentní. I o tomto případu psal právě Ján Kuciak. Ale až dnes vycházejí najevo alarmující informace, o kterých zavražděný novinář nejspíš nestihl napsat.

Ve výběrové komisi k zakázce na poště seděl člověk, propojený na bezpečnostní agenturu Bonul slovenského oligarchy Miroslava Bödöra. Právě Bödörovi a jeho vazbám na politiky vládního Směru se Kuciak velice intenzivně věnoval.

S informací o velice podivném výběru firmy čerstvě přišel slovenský server Aktuality. Tendr má nyní prověřit Úřad pro veřejné zakázky. Firma Bonul je v úzkém kontaktu s Českou spořitelnou. I v České republice se jedná o tom, že by zabepečovala převoz peněz.

Lež v čestném prohlášení?

V létě 2016 vyhrála známá společnost SBS Bonul další státní zakázku (vyhrála jich už spousty u jiných státem řízených institucí) pro Slovenskou poštu. Čtyři roky tak má zajišťovat fyzickou ochranu objektů, technickou službu, dohlížet na převoz peněz a kontrolovat kamery či poplašné systémy.

Novinář Ján Kuciak upozornil na to, že Bödörova firma soupeřila pouze s jediným konkurentem a vyhrála s nabídkou nižší o 25 tisíc eur. Zapojit se chtěl i třetí uchazeč, pošta ho ale pro nesplnění podmínek vyloučila. „Ve výběrové komisi, která posuzovala nabídky uchazečů a vybírala vítěze, seděl i Dušan Brath. Na poště pracoval od roku 2011, v době veřejných zakázek byl vedoucím odboru specifických bezpečnostních činností. Brath podepsal čestné prohlášení, že není v konfliktu zájmů. Zamlčel však důležitý fakt, který by ho měl v komisi pravděpodobně diskvalifikovat. Jeho rodinný příslušník Peter Brath byl v minulosti zaměstnancem Bonulu. Tedy firmy, která získala štědrou zakázku,“ napsal deník Aktuality.

Dušan Brath a o šest let mladší Peter Brath společně zdědili zahradu v obci Hosťová u Nitry, což vyplývá i z listu vlastnictví. Dušan Brath na otázku, v jakém příbuzenském vztahu s Petrem Brathem je, deníku přímo neodpověděl. „Každý má nějakou rodinu. A co to mění na situaci?“ zeptal se Brath. Na otázky o možném střetu zájmů už neodpověděl. Deník Aktuality odkázal na Slovenskou poštu a položil telefon.

Zodpovědnost za celý proces soutěže - včetně nominace členů komise - nese zadavatel, tedy právě Slovenská pošta, napsal ve stanovisku Úřad pro veřejné zakázky. „Úřad pro veřejné zakázky bere vámi zaslané informace na vědomí a podrobí jejich zkoumání v kontextu veřejných zakázek," napsala mluvčí úřadu Janka Zvončeková. Za porušení zákona - i v souvislosti s možným střetem zájmů - hrozí poště pokuta.

Bonul se vůči účelovému zasahování do tendru ohradil. "Společnost Bonul, jako zájemce o veřejné zakázky, nemá žádný vliv na složení ani rozhodování komisí, které vybírají z úspěšných uchazečů." Firma tvrdí, že Dušan Brath pro ni nikdy nepracoval. Na otázku o působení Petra Bratha však už Bonul slovenským novinářům neodpověděl.

Pošta tvrdí, že Dušan Brath už pro ně nepracuje: „O tom, že by blízký rodinný příslušník Ing. Dušan Brath pracoval v spol. Bonul Slovenská pošta nemá povědomí.“ Akciovka pod správou ministerstva dopravy se odvolává na zmíněné čestné prohlášení Dušana Bratha, že není v konfliktu zájmů. Podle mluvčí pošty Martiny Mackové státní firma dodržela při jmenování členů komise stanovený postup. „Slovenská pošta je připravena prověřit informace o možném střetu zájmů a případnou míru vlivu na výsledek veřejných zakázek.“

Soutěž za 27 milionů eur pošta vypsala v době, kdy byl jejím ředitelem Tomáš Drucker, který byl po vraždě tři týdny ministrem vnitra v nové vládě Petera Pellegriniho, ale po nesouhlasu s výzvami k odchodu Policejního prezidenta Tibora Gašpara, který je s rodinou oligarchy Bödöra také spřízněn, na funkci rezignoval.

Drucker tvrdí, že za jeho šéfování přijala pošta novou směrnici o zakázkách i etický kodex. Odvolává se na čestné prohlášení i legislativu: „Je jednoznačně uložena povinnost každému členovi komise oznámit svůj střet zájmů a vzdát se členství v komisi, kdyby takový byl,“ tvrdí Drucker deníku Aktuality. Podle vlastních slov nevidí lidem do hlavy. O možném propojení Dušana Bratha na společnost Bonul prý nevěděl. Pošta má informace o svých zaměstnancích, ale také o tom, kde dříve pracovali, řekl Drucker. O vztazích, které by mohly způsobit střet zájmů, však ví pouze konkrétní zaměstnanec, dodal Drucker.

Ze Slovenska na Moravu

Impérium Miroslava Bödöra Bonul má ale přesah i mimo Slovensko. Jak už ParlamentníListy.cz informovaly, Bödörova společnost Bonul se pokouší uchytit jako bezpečnostní agentura v České spořitelně. Podle neoficiálních informací by v případě spořitelny mělo jít o převozy hotovosti. Ale podle zdrojů z bezpečnostní komunity to je jen začátek pokusů o etablování se v Česku. Bez zajímavosti není, že generální ředitel a předseda představenstva České spořitelny Tomáš Salomon působil léta na Slovensku. Mimo jiné jako člen představenstva Slovenskej sporiteľne, jako předseda představenstva a generální ředitel řídil také slovenskou Poštovou banku.

Na sklonku listopadu 2016 zapsal Krajský obchodní soud v Brně novou společnost s ručením omezeným. Sídlí na Brněnské ulici v Rosicích u Brna a jmenuje se Bonul CZ. Společnost má základní jmění 200 tisíc korun a jejím jediným jednatelem je už zmiňovaný Miroslav Bödör a společníkem společnost Bonul z Nitry.

V předmětu podnikání má společnost Bonul CZ „výrobu, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona“, představující osmdesát oborů. Podle informací vznikla právě v tomto regionu, protože se plánovalo, že by měla nastoupit na pobočky České spořitelny na Moravě. V notářském zápisu o založení společnosti se už ale lze dočíst, že Předmětem podnikání společnosti je mimo jiné ostraha majetku a osob, služby soukromých detektivů a poskytování technických služeb k ochraně majetku a osob. Při zápisu slovenský Bonul zastupoval právník Pavel Široký z advokátní kanceláře CHSH Kališ & Partners.

Společnost Bonul střežila podle médií mimo jiné například Slovenskou poštu, pobočky Sociální pojišťovny nebo sklady Správy státních hmotných rezerv. V roce 2015 za svoje služby Bonul dostal podle deníku Sme přibližně 50 milionů eur, což je dvojnásobek proti roku 2013. „Takovýto růst firmy se jistě nedá označit za běžný,“ řekl před časem deníku SME Peter Kunder z nevládní Aliancie Fair-play.