"Příčiny sovětského, respektive ruského chování na mezinárodní scéně a nachází je mj. v nestabilitě sovětské vlády a její potřebě sichrovat si moc vytvářením určité psychózy o vnějším ohrožení země. A to je podle mne to, co Putin dělá i dnes. V okamžiku, kdy se ekonomicky přestalo dařit, začal hrát na tuhle strunu toho vnějšího ohrožení, využívaje k tomu starou komunistickou propagandu, která všechny nepřátele cejchovala jako fašisty," poznamenal Foltýn.

"To je něco, na co Rusové slyší, protože jestli se mohou, a jistě právem, upínat k něčemu, co mělo v jejich moderních dějinách nějaký smysl a kdy poskytli nějakou službu evropské civilizaci, tak je to porážka nacismu. ...A Putin, aby se udržel u moci, bude tyto iracionální fobie záměrně živit. Chce popularitu a evidentně jí tím dosahuje," dodal Foltýn.

Následně Foltýn také sdílel slova cestovatele Dana Přibáně o tom, jak je možné mít najednou nerad kremelské Rusko a přitom mít rád (a litovat) Rusy. 

"Je zvláštní, kolik lidí neumí oddělit odpor ke státnímu režimu a jeho činům a odpor k oné zemi, jako takové. Jak kdyby lidé, kteří brojili proti komunistickému režimu v Československu, automaticky nenáviděli Čechoslováky. Přitom to v drtivé většině případů bylo tak, že měli Čechoslováky rádi a proto brojili proti režimu. To samé platí o Rusku. Největší obětí Ruska jsou Rusové, nikdo nikdy nebyl v zabíjení Rusů tak úspěšný, jako Rusko. Tahle ambivalence je však zdá se pro mnohé nepochopitelná," píše Přibáň.