„Při neexistenci sociálního bydlení je dávková podpora zatím jediná možnost, jak je možné nízkopříjmové občany udržet v bydlení,“ uvedlo ministerstvo v souhrnu k revizi dávek. Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) tento týden ČTK sdělila, že pokud se v Česku nepřijme zákon o bydlení, řešení problémů s chudobou a bytovou nouzí se kupředu neposune.

Potřební nyní mohou od státu získat na bydlení příspěvek ze systému sociální podpory a doplatek ze systému hmotné nouze. Při stanovení částky se vychází z normativních nákladů na byt, které každý rok podle cen nájmů a energií stanovuje vláda. Na příspěvek mohou dosáhnout lidé, kterým na zaplacení přiměřeného bydlení nestačí v Praze 35 procent příjmu a jinde 30 procent. Doplatek má dorovnat výdaje za byt tak, aby zbyla částka na živobytí. Průměrný příspěvek činil loni měsíčně 3478 korun a doplatek 3864 korun.

Dávky mají upravit novely o sociální podpoře a hmotné nouzi, které mají podle legislativního plánu platit od ledna 2020. Ministerstvo práce je mělo předložit v březnu a dubnu, zatím je nezveřejnilo.

Při chystané úpravě dávek resort vychází ze šesti zásad. První z nich je zjednodušení systému. Příspěvek by měli dostávat lidé v bytech, doplatek obyvatelé ubytoven. Už několikrát se přitom uvažovalo o sloučení obou dávek do jedné. Maláčová už dřív řekla, že spojení vypadá sice jednoduše a rázně, tisíce lidí by ale mohly o podporu přijít a propadnout se do ještě větších potíží.

Dlouhodobě nezaměstnaní či pachatelé opakovaných přestupků by dávky dostali jen tehdy, pokud by spolupracovali se sociálním pracovníkem. Ten by je měl vést k větší aktivitě při řešení jejich situace. Podpora by měla směřovat pouze do obyvatelných bytů. Nově by měla být jen na skutečný počet obyvatel domácnosti. „Již nebude postačovat pouhé nahlášení trvalého pobytu,“ uvedlo Ministerstvo práce a sociálních věcí.

Příjem a majetek žadatelů, který se nyní testuje jen u doplatku na bydlení, by se měl nově posuzovat i u příspěvku. Lidé, kteří mají víc bytů, by nárok na podporu od státu ztratili. Dávka by se měla stanovit podle spotřeby energií na osobu a podle obvyklého nájemného, které mají upravit cenové mapy. Ty ale resorty práce a místního rozvoje ani za půl roku nedokázaly sestavit, státu totiž chybějí potřebné údaje o bydlení.

O nutnosti přezkoumat nastavení dávek mluvili opakovaně premiér Andrej Babiš (ANO) či ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Od tohoto kroku si slibují odhalení zneužívání či nadužívání pomoci od státu a následné úspory. Maláčová už dřív uvedla, že pokud cílem revize mají být hlavně úspory a omezení zneužívání, prostor k nim vidí u dávek na bydlení. Jejich snížení navrhovala před rokem už ministryně práce první Babišovy vlády Jaroslava Němcová (ANO). Návrh novely se neprojednal.

Někteří odborníci na sociální problematiku považují revizi dávek za populistický krok. Poukazují na to, že výdaje na příspěvky a doplatky na bydlení představují jen zlomek celkových sociálních výdajů. Spíš než snížení podpor podle nich pomůže vytvoření sociálního bydlení a řešení problému s exekucemi.

Do roku 2015, kdy se vyplatilo 12,3 miliardy korun, výdaje na dávky postupně rostly. Od té doby každoročně klesají, loni činily 9,6 miliardy. Suma se snižuje a příjemců ubývá i přes rostoucí nájmy a ceny energií. Nezaměstnanost je totiž rekordně nízká a výdělky se zvedají, pomoc od státu tak potřebuje méně lidí nebo na ni méně lidí dosáhne. Zpřísnila se i pravidla pro vyplácení a obyvatelům ubytoven se dávky už dřív snížily.