Ministerstvo financí informovalo, že výdajová stránka přesáhla tu příjmovou jen nepatrně. „I přes značný růst mandatorních titulů včetně obsluhy státního dluhu převyšují výdaje rozpočtu loňský objem jen mírně (+0,4 %) a to přesto, že zahrnují i pomoc státu určenou na úhradu nákladů spojených s následky povodní, kvůli kterým vláda rozhodla o navýšení plánovaného schodku rozpočtu o 30 mld. Kč na 282 mld. Kč,“ stojí ve zprávě ministerstva.
„Listopad patří z rozpočtového pohledu tradičně mezi měsíce s nejvyššími schodky, protože nedochází k posílení příjmů o čtvrtletní zálohy na DPH či daně z příjmů právnických a podnikajících fyzických osob, ty přicházejí až v prosinci. Výdajovou stranu navíc tradičně výrazně navýšily dotace regionálnímu školství, které dosáhly přes 30 mld. Kč,“ uvedl k měsíčním výsledkům ministr financí Zbyněk Stanjura.
„Při pohledu na dosavadní vývoj rozpočtu není nic, co by se vyvíjelo mimo rámec našeho očekávání. Se znalostí dat k poslednímu listopadovému dni jsem přesvědčený, že dodržíme původně schválený deficit 252 mld. Kč, respektive že bude navýšený pouze o výdaje na řešení povodňových škod,“ dodal ministr Stanjura.
„Příjmy státního rozpočtu se na konci listopadu meziročně zvýšily o 1,1 % (+18,6 mld. Kč). Inkaso pojistného vzrostlo o 57,6 mld. Kč a čistě daňové příjmy očištěné od mimořádného zdanění (-16,4 mld. Kč) navýšily objem o 41,8 mld. Kč, k čemuž přispěla také změna rozpočtového určení daní (+9,4 mld. Kč). Saldo naopak zhoršovaly přijaté prostředky z Evropské unie a finančních mechanismů (-38,2 mld. Kč), nejvíce doposud meziročně nižší refundace prostředků z Národního plánu obnovy (-23,9 mld. Kč), ale také nižší převody výnosů z majetkových účastí státu (-27 mld. Kč),“ komentoval příjmovou stránku ministerstvo.
Ke konsolidaci veřejných peněz se ministr Stanjura vyjádřil i při porovnání s dalšími zeměmi EU. Vypíchnul pak tři další země Visegrádské čtyřky. Podle Stanjury si vedeme oproti nim více než dobře. Pochvala přišla i z Evropské komise. „Opoziční hysterie z neexistující konsolidace v realitě: Evropská komise aktuálně zařadila ČR mezi evropské země s důvěryhodnou fiskální strategií vedoucí k udržitelným veřejným financím. Oproti tomu se sedmi zeměmi včetně tří zemí V4 vede řízení o nadměrném schodku. V číslech budeme mít letos deficit pohodlně pod 3 % HDP, příští rok 2,3 %. Naši sousedé z V4 opěvovaní opozicí přitom mají letos deficity kolem 6 % HDP.
Opoziční hysterie z neexistující konsolidace v realitě: @EU_Commission aktuálně zařadila ????mezi ???? země s důvěryhodnou fiskální strategií vedoucí k udržitelným veřejným financím. Oproti tomu se 7 zeměmi včetně tří zemí V4 vede řízení o nadměrném schodku. V číslech budeme mít… pic.twitter.com/IiSgns5bnx
— Zbyněk Stanjura (@Zbynek_Stanjura) December 1, 2024
Stouply také příjmy daní z příjmu fyzických osob. A to o 16,2 %, tedy o 15,9 miliardy korun. Podle ministerstva příjem z daní táhl kupředu i růst mezd. Ovšem v tomto ohledu se konsolidační balíček podle ministerstva projeví až příští rok.
„Příspěvky z pojistného na sociální zabezpečení jsou v tomto roce zvýšeny znovuzavedením nemocenského pojištění zaměstnanců se sazbou ve výši 0,6 %,“ informuje ministerstvo a dodává, že objem pojistného meziročně vzrostl o 9,2 %, tedy o 57,6 miliard korun. Rostly i příjmy u daně z přidané hodnoty (o 15,9 miliard), ze spotřebních a energetických daní (o 14,1 miliardy), za tabákové výrobky (o 4,7 miliardy). Do rozpočtu přitekly i peníze z takzvané windfall tax (1,5 miliardy) a daně z příjmů právnických osob (13,8 miliardy).
Zvýšil se také výběr u plateb sociálního pojištění. Objem pojistného meziročně vzrostl o 9,2 %, tedy o 57,6 mld. Kč.
Postupné zvyšování sociálních odvodů podle Stanjury zvýší důchody pro jednotlivé OSVČ v budoucnosti. „Jakkoliv ODS preferuje konsolidovat primárně na výdajové straně, dílčí nárůst minimálních záloh OSVČ v letech 2024-26 postupně sníží odvodovou propast mezi nimi a zaměstnanci. Díky tomu získají výrazně vyšší důchody za cenu přiblížení jejich odvodů pouze na úroveň zaměstnance s minimální mzdou. Vedle toho jsme OSVČ ulevili zvýšením limitu na 2 mil. jak pro povinné plátcovství DPH, tak pro využití antibyrokratické paušální daně,“ napsal na síti X ministr Stanjura.
Jakkoliv @ODScz preferuje konsolidovat primárně na výdajové straně, dílčí nárůst minimálních záloh OSVČ v letech 2024-26 postupně sníží odvodovou propast mezi nimi a zaměstnanci. Díky tomu získají výrazně vyšší důchody za cenu přiblížení jejich odvodů pouze na úroveň zaměstnance… pic.twitter.com/rTXcMgaseB
— Zbyněk Stanjura (@Zbynek_Stanjura) December 1, 2024
A jak je to s výdaji? Celkové výdaje meziročně vzrostly o 8,6 mld. Kč (+0,4 %). Pro jejich tempo byl určující vývoj běžných výdajů (+1,4 %, +24,8 mld. Kč) tažený dávkami důchodového pojištění (+22,6 mld. Kč) a ostatními sociálními dávkami (+10,3 mld. Kč), transfery státním fondům (+21,2 mld. Kč), obsluhou státního dluhu (+17,0 mld. Kč), platbou veřejného zdravotního pojištění za státní pojištěnce (+11,7 mld. Kč) a nákupy Ministerstva obrany (+10,4 mld. Kč). Dynamiku běžných výdajů naopak snižovala podpora poskytovaná v oblasti energií (-65,4 mld. Kč).
Zajímavá jsou čísla u vyplácených dávek. Výplata u důchodů stoupla o 32,9 miliard. Rostly i příspěvky na péči (o 3,4 miliardy). Krizi zdražování bydlení ilustrovaly zvýšené výdaje na příspěvek na bydlení. Ten vzrostl o 2,4 miliardy. A klesající porodnost v republice ilustrovaly klesající výdaje na rodičovský příspěvek. Tam stát vyplatil o 1,8 miliardy méně oproti loňsku. Dalším zajímavým údajem byly vynaložené prostředky na obsluhu státního dluhu. Na umoření jen úroků a správních poplatků, nikoliv na splácení dluhu, vydala státní kasa o 17 miliard korun více oproti loňsku. To je nárůst o 28,7 %.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovalo 0 čtenářů)
Je ekonomická politika vlády Petra Fialy správná?
autor: Marian Kučera
