Luděk Šídlo v úvodu porovnal populační vývoj v Evropě se Spojenými státy americkými a upozornil na významné rozdíly v dynamice demografického vývoje, přestože oba regiony mají podobný styl života a kulturu. Zatímco v Evropské unii počet obyvatel klesá, v USA se podle Šídla očekává jejich stálý nárůst a v delším časovém horizontu by měly mít oba regiony podobný počet obyvatel. Na zaostávání Evropy v růstu počtu obyvatel se podle něj podepisuje významně pokles přirozeného přírůstku obyvatel a není to tedy imigrace; v tomto ohledu jsou na tom americký i evropský region přibližně stejně. Od 90. let se ale v Evropě stal migrační přírůstek dominantní složkou změny počtu obyvatel; zásadní je ale hlavně pokles porodnosti a dá se předpokládat, že úbytek obyvatelstva v Evropě bude do budoucna vyšší, přirozený přírůstek je nyní totiž téměř nulový.

Rozhodující je reprodukční chování

Rozdíly v přírůstku obyvatelstva podle demografů neurčuje migrace, ale reprodukční chování. V tomto evropském trendu je i Česko, když současný průměr v České republice činí něco přes 1,4 dítěte na jednu ženu – v EU je to jen asi o desetinu více. „V České republice byl zaznamenán největší pokles v roce 1999, kdy připadalo na jednu ženu 1,13 dítěte. Vedle evropských průměrů mají Spojené státy hodnotu 2,1, což je záchovná míra postačující na udržení počtu obyvatel. „Zdá se, že vyšší hodnota plodnosti v USA je způsobena podílem hispánského nebo černošského obyvatelstva. Ukazuje se ale, že to na celkové počty nemá velký vliv, na dynamice reprodukčního chování se významně podílí bělošská populace, která se chová více prokreativně než populace v Evropě,“ uvedl Luděk Šídlo. Problémem je podle něj také evropský trend, v jehož rámci se zvyšuje průměrný věk matek. Těžiště porodnosti v Evropské unii je ve věku matek nad třicet let, zatímco v USA je věk rodiček nižší. Odkládání prvního porodu do vyššího věku také snižuje pravděpodobnost, že ženy budou mít více dalších dětí.

Přijímání není projev slabosti, ale síly

Pro zachování počtu obyvatel je zapotřebí migrace. K tomu, aby se dlouhodobě počet obyvatel České republiky udržel na dnešních deseti a půl milionech, bude příchod cizinců nutný. Potřebný počet se odvíjí od budoucího vývoje porodnosti. V případě optimistické situace a růstu porodnosti by to mělo být zhruba čtyřicet tisíc migrantů ročně, toto číslo by ve druhé polovině 21. století mohlo klesnout na dvacet tisíc. Pokud by ovšem porodnost stagnovala nebo dále klesala, bude počet nutných imigrantů dosahovat až šedesáti tisíc. Tomáš Fiala také nastínil demografický scénář pro teoretickou situaci úplného zastavení migrace. „Kdyby imigrace nebyla vůbec, počet obyvatel Německa by postupně klesl na padesát milionů, u nás, kde není migrační přírůstek tak velký, by to mělo sice menší dopad, v dlouhodobém horizontu by ale stejně počet obyvatel České republiky klesl na osm milionů,“ uvedl Tomáš Fiala.

Na otázku, která byla i v názvu jihlavské debaty, totiž zda migrace vyřeší vymírání Evropy, dnes ale demografové nemají jednoznačnou odpověď. Tomáš Fiala zdůraznil, že by Evropa měla pro migranty vytvářet podmínky i s ohledem na jejich význam pro ekonomiku. „Čím více Evropa pomůže migrantům, tím více pomůže sobě. Domnívám se stejně jako Vladimír Špidla, že Česká republika je natolik silná, že imigrační krizi dokáže zvládnout. Přijímání není projev slabosti, ale síly. O to více bude v budoucnosti Evropa považována za civilizované společenství a mít proto větší podporu liberálních kultur a lidí,“ řekl v Jihlavě Tomáš Fiala.

• Další reportáže ČTĚTE ZDE