Luděk Šídlo v úvodu porovnal populační vývoj v Evropě se Spojenými státy americkými a upozornil na významné rozdíly v dynamice demografického vývoje, přestože oba regiony mají podobný styl života a kulturu. Zatímco v Evropské unii počet obyvatel klesá, v USA se podle Šídla očekává jejich stálý nárůst a v delším časovém horizontu by měly mít oba regiony podobný počet obyvatel. Na zaostávání Evropy v růstu počtu obyvatel se podle něj podepisuje významně pokles přirozeného přírůstku obyvatel a není to tedy imigrace; v tomto ohledu jsou na tom americký i evropský region přibližně stejně. Od 90. let se ale v Evropě stal migrační přírůstek dominantní složkou změny počtu obyvatel; zásadní je ale hlavně pokles porodnosti a dá se předpokládat, že úbytek obyvatelstva v Evropě bude do budoucna vyšší, přirozený přírůstek je nyní totiž téměř nulový.

Rozhodující je reprodukční chování

Rozdíly v přírůstku obyvatelstva podle demografů neurčuje migrace, ale reprodukční chování. V tomto evropském trendu je i Česko, když současný průměr v České republice činí něco přes 1,4 dítěte na jednu ženu – v EU je to jen asi o desetinu více. „V České republice byl zaznamenán největší pokles v roce 1999, kdy připadalo na jednu ženu 1,13 dítěte. Vedle evropských průměrů mají Spojené státy hodnotu 2,1, což je záchovná míra postačující na udržení počtu obyvatel. „Zdá se, že vyšší hodnota plodnosti v USA je způsobena podílem hispánského nebo černošského obyvatelstva. Ukazuje se ale, že to na celkové počty nemá velký vliv, na dynamice reprodukčního chování se významně podílí bělošská populace, která se chová více prokreativně než populace v Evropě,“ uvedl Luděk Šídlo. Problémem je podle něj také evropský trend, v jehož rámci se zvyšuje průměrný věk matek. Těžiště porodnosti v Evropské unii je ve věku matek nad třicet let, zatímco v USA je věk rodiček nižší. Odkládání prvního porodu do vyššího věku také snižuje pravděpodobnost, že ženy budou mít více dalších dětí.