Bez důvěry nemůže fungovat žádné společenství a bez důvěry v to, že soudy budou dobře soudit, školy dobře učit a politici dobře spravovat věci veřejné, pak jistě nemůže fungovat demokratická společnost. Průzkumy dlouhodobě naznačují, že lidé v Česku se dívají na vládu, Parlament, nebo třeba Evropskou unii převážně kriticky. Podle nové studie důvěra v instituce závisí do velké míry na individuální kvalitě života. A o tom právě hovořil sociolog a zakladatel společnosti PAQ Research Daniel Prokop.

Jak je podle něj vůbec možné stanovit kvalitu života? „Tak samozřejmě to je vždycky jako konstrukt, který uděláme v datech. My tam máme třeba asi 7 rozměrů. Dal by se taky tam dát rozměr třeba nějakého duchovního prožívání toho života, které v těch dotaznících tak nejde lehko zachytit. Ale ta naše kvalita života, jak jsme spolu spočítali z toho výzkumu pro Český rozhlas, tak vlastně postihuje ekonomické dimenze, společenské dimenze, trávení volného času. Ale i to, jestli se člověk setkal s těmi sociálními problémy, protože se ukazuje, že mezi stejně bohatými lidmi a stejně aktivními lidmi ti, kteří mají třeba z minulosti zkušenosti, tak to vnímání té demokracie je u nich horší, protože je to nějak poznamenalo společensky,“ uvedl Prokop.

Příjem podle jeho slov není tou hlavní dominantou. „My máme v Česku relativně omezené příjmové rovnosti a některé nerovnosti jako majetkové, nebo v těch sociálních kontaktech jsou výrazně větší než příjmové. Takže příjem není úplně to hlavní. My se na něj často zaměřujeme a říkáme, že v Česku teda nejsou nerovnosti a tím to trošku redukujeme, tu debatu o nerovnostech, na jeden ukazatel,“ dodal Prokop.

A jak dle jeho slov rozdíly v kvalitě života ohrožují demokracii v Česku? Prý velmi. „Není to tak, že by mezi těmi lidmi, kteří mají kvalitu života nižší, narůstali nějací hodnotoví autoritáři. On mezi nimi narůstá zejména počet lidí, kteří říkají, že pro člověka, jako jsem já, je jedno, jestli je demokracie, nebo ne. Neví, jestli by chtěli demokracii, nebo autoritářskou vládu. Prostě jim je to jedno. Nečerpají úplně všechny ty výhody toho současného systému a jsou takoví jakoby apatičtí, rezignovaní. Tihle lidé se proto dají přesvědčit samozřejmě výrazně rychleji než lidé, kteří cítí ten užitek z toho systému. Takže problém není v tom, že by byla skupina lidí, která jsou autoritáři a volí špatně, prostě, ale to občas čteme u těch článků o rozdělené společnosti. Problém je v tom, že řada lidí z toho systému těží mnohem méně,“ sdělil Prokop.