Svět si na začátku června připomene 30 let od krvavého potlačení protestů na náměstí Brány nebeského klidu (Tchien-an-men) v Pekingu. Přímým podnětem k jejich konání byla smrt bývalého generálního tajemníka Komunistické strany Číny Chu Jao-panga 15. dubna 1989. V noci ze 3. na 4. června 1989 armáda zlikvidovala týdny trvající masové demonstrace studentů žádajících demokratizaci země. Při zásahu zahynulo nejméně 1300 lidí, podle neoficiálních informací možná až čtyřnásobek.

Zeman na otázku, jak před třiceti lety vnímal snahy o reformní proces v Číně a jak se na události dívá s odstupem času, odpověděl, že člověk s odstupem času často své názory mění. „Čína je veliká země a kdyby došlo k chaosu a k dezintegraci Číny, tak by to mohlo znamenat výraznou destabilitu. Zastávám názor, že demokratizace má probíhat krok po kroku po etapách,“ řekl. Pokud by podle něj probíhala skokem, může vést i k tomu, že by se různé násilné revoluční akty přenesly do provincií. V té souvislosti poukázal na dění v Libyi a v Iráku po intervenci západních států.

„U menší země, jako je například Česká republika, si myslím, že jednorázová studentská demonstrace může mít pozitivní efekty. Nejsem si ovšem jist, zda u země s více než miliardou obyvatel by to nerozklížilo její systém,“ dodal.