V roce 1998 začala letitá tradice školních dílen i práce na pozemku z programu výuky pomalu mizet. Lidové noviny napsaly, že najít školy, kde se žáci stále učí část roku pilovat, šroubovat a část roku vařit, je ještě možné. Jedna z nich je například na sídlišti v Českých Budějovicích. „Nikdy jsme dílny nezrušili. Máme elektrodílnu i kovodílnu,“ řekl ředitel Pravoslav Němeček, podle kterého se na podobě praktických dílen velmi podepsala moderní doba a nedá se to srovnat s tím, jak taková výuka vypadal před třiceti lety. „Pila, šroubovák, svěrák v nich stále mají své místo, ale je třeba přidat už něco nového,“ míní.

Teď by se proto dílny měly znovu vrátit i v trochu jiné podobě. Nejen že si žáci vyzkouší práci se šroubovákem nebo pilkou, ale učit se budou i práci s modernějšími nástroji. Děti by si mohly například nově na 3D tiskárně tisknout kryty na mobily. „Zařazení dílen a pozemků je těsně před finalizací, do dvou let by se to mohlo uskutečnit,“ uvedl Karel Havlíček. Zástupci Rady řemeslných cechů se s předsedou vlády v demisi Andrejem Babišem (ANO) dohodli také na vytvoření systému mistrovských zkoušek. „Domluvili jsme se na konkrétním postupu. Zavedení mistrovské zkoušky by bylo pozitivní pro všechny. Propojení vzdělávání s praxí určitě chceme,“ doplnil Babiš, podle kterého je nedostatek pracovníků největším problémem českého hospodářství.

V současné době totiž v Česku chybí zhruba čtvrt milionu řemeslníků, ale řada oborů mizí i z odborných škol, jelikož se na ně nikdo nehlásí, uvedly Lidové noviny. Podle odhadů až 90 procent z nich chybí učebna na takovou výuku. „Otázka také je, kdo by dílny vedl,“ dodal předseda Unie školských asociací Jiří Zajíček. Jestli se však dílny skutečně obnoví do dvou let si není jistý Vít Jísek z Unie zaměstnaneckých svazů. „Denně narážíme na to, že firmy hledají pracovníky. Nevím, zda bude možné obnovit školní dílny do dvou let, rozvrhy jsou již dnes těsné,“ sdělil.

V dlouhodobém srovnání počtů absolventů učňovských oborů mezi lety 2005 až 2017 je ale podle dat asociace značný propad v podstatě ve všech oborech. Podle Jáska z Unie zaměstnavatelských svazů žáci hodně dají na své rodiče, kteří je od „špinavých profesí“ odrazují. „I kominík ale dnes využívá ke své práci moderní technologie,“ zdůraznil. Konkrétně kominictví se stále jakž takž drží, v minulých letech byly totiž zavedeny povinné kontroly komínů, takže absolventů oboru přibylo od roku 2005 o tisícovky procent.

Řemeslné živnosti přitom představují sedmadvacet procent všech vydaných živnostenských oprávnění a jsou základem obslužnosti měst i venkova. Rozvoj průmyslového řemesla je nezbytným předpokladem pro udržení průmyslové a stavební produkce, která se nyní podílí na HDP 38 procenty a je základem zaměstnanosti v Česku, uvedla Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR .