„Práva jsou chráněna i jinými ústavními dokumenty a mezinárodními smlouvami, ale myslím si, že naši občané si zaslouží, aby měli stejný rozsah ochrany lidských práv jako občané jiných zemí EU," řekl Dienstbier na tiskové konferenci. ČSSD dávala v minulosti najevo nelibost nad krokem Klause.

Požadavek na výjimku z Lisabonské smlouvy související s uplatňováním Listiny základních práv vznesl Klaus v říjnu 2009. Exprezident byl velkým odpůrcem Lisabonské smlouvy, svůj podpis pod dokument, s nímž otálel, ale nakonec podmínil právě tím, že si Praha vyjedná tuto výjimku.

Požadavek Klaus vznesl kvůli tomu, že se obával možnosti prolomení tzv. Benešových dekretů a uplatnění majetkových nároků sudetských Němců odsunutých z Československa po druhé světové válce. Právní experti přitom takové riziko většinou vylučovali. Výjimku Česku přiznal summit EU koncem října 2009.

Evropský parlament loni doporučil členským státům EU, aby se výjimkou nezabývaly. Postoj parlamentu není v tomto ohledu závazný.