Jak napsala ČTK: „Internet podle Jourové potřebuje smysluplnou regulaci, aby bylo možné čelit propagandě, která jej využívá jako nástroj. Evropa podle ní v současnosti čelí ruské propagandě při agresi Ruska na Ukrajinu a hlavním prostorem pro šíření dezinformací jsou právě velké internetové platformy.“

 

Zajímavý je i tento postřeh: „Podle místopředsedy vlády pro digitalizaci Ivana Bartoše (Piráti) určí nynější nastavení pravidel, jak bude internet fungovat za desítky let. A to by měla být role Deklarace o budoucnosti internetu, která byla přijatá na konci letošního dubna a ke které se připojilo již více než 60 zemí.“

 

O Věře Jourové již dlouho víme, a ona se tím ani nijak netají, ba je na tu roli zřejmě velmi hrdá, že je hlavní cenzorkou EU. Osobou, která určuje směr omezování svobody slova, perzekuce nepohodlných názorů a jejich nositelů, „vyhladovění“ nežádoucích mediálních platforem atd. Nově se k ní řadí i předseda strany, která se do Parlamentu v roce 2017 dostala v podstatě hlavně kvůli heslům o ochraně svobody slova a odporu vůči jakékoli regulaci internetu atd., totiž předseda Pirátů Ivan Bartoš. Na co se oba odvolávají? Na „Deklaraci pro budoucnost internetu“ (Declaration for the Future of the Internet). Ta byla přijata v dubnu letošního roku, jejími signatáři jsou nejen USA a všechny země EU. Mezi významné signatáře dále patří Kanada, Austrálie, Argentina, Izrael, Spojené království, Ukrajina, Japonsko či africká Keňa a Niger. V seznamu chybí Indie, Čína a Rusko či některé vlivné rostoucí ekonomiky jako Brazílie.

 

Signatáři potvrzují, že podle nich „internet musí dodržovat základní demokratické principy, základní lidská práva a svobody“ podle Všeobecné deklarace lidských práv. Internet by měl i nadále fungovat jako jediná decentralizovaná síť sítí, která podporuje užívání důvěryhodných technologií, zamezuje diskriminaci jednotlivců a umožňuje svobodnou hospodářskou soutěž mezi korporacemi. Zároveň se tu však mluví o tom, že „v rámci deklarace také všechny partnerské země vyjadřují obavy ze snah některých autoritativních vlád omezovat internet. Kybernetické útoky, užívání digitálních technologií k porušování lidských práv, represe internetových svobod, šíření dezinformací a nelegálního obsahu patří mezi nejvýznamnější rizika, proti kterým je nutné globální internet bránit.“ Digitální technologie mají podle deklarace „potenciál podpořit demokracii, mír, právní stát a udržitelný rozvoj“.