„Jsme v tuto chvíli zhruba v poločase,“ použil bezpečnostní analytik Vlastislav Bříza v Interview ČT24 fotbalovou terminologii v souvislosti s ukrajinskou protiofenzivou. Ukrajinu označil za „papírově slabšího soupeře“, který má však optickou převahu. „Ten zápas, nejen že je vyrovnaný, ale Ukrajina má na své straně – na svých kopačkách míč. A snaží se vsítit gól a překonat obranu, která v tuto chvíli je oproti loňskému roku dobře organizovaná,“ pokračoval v přirovnání k fotbalovému zápasu analytik, přičemž dodal, že ruská obrana útok očekává. V druhém poločase pak Bříza vyčkává, zda se Ukrajině podaří střelit gól.

Dvě třetiny mechanizovaných a dobře vycvičených i vyzbrojených ukrajinských brigád čekají na rozkaz útoku v místě na frontě, které bude vyhodnoceno jako nejslabší. „Ale je pravda, že čas se krátí,“ připustil Bříza s dodatkem, že vše je otázkou dvou až tří měsíců.

Podle Břízy jsou už teď ukrajinské územní zisky z protiofenzivy větší než území, které Rusko dobylo za poslední rok. Navíc se jí podařilo ubránit Kyjev i levobřežní Ukrajinu. „Pořád ta Ukrajina dosáhla obrovských úspěchů. A teď se bavíme o tom – a to je třeba podtrhnout, že cílem a smyslem této ofenzivy je zajistit si co nejvýhodnější výchozí postavení pro jednání o případném příměří,“ prohlásil Bříza.

První fáze ukrajinské ofenzivy v praktické rovině podle Břízy je kombinací vysílání malých mobilních jednotek, útoku a stažení se. Ukrajinská armáda si vytipuje tři až pět míst, kde dochází k průzkumu situace, a na tato místa jsou pak vysílány bojové svazky.

Ukrajinská armáda se však nesoustředí pouze na frontu, ale i na logistiku a operační a řídicí centra ruské armády. „Ukrajinci by rádi, kdyby se systémově zhroutila ruská armáda,“ řekl Bříza. Vysvětlil, že k tomuto cíli nelze dospět zabitím co největšího počtu Rusů, nehledě na to, že Rusům nyní ani v nejbližších měsících ještě lidské rezervy docházet nebudou. Své tvrzení podtrhl faktem, že ukrajinskému velení se před pár týdny podařilo zabít zástupce vrchního velitele ruského jižního okruhu a před týdnem se jim povedlo poškodit železnici mezi Krymem a severovýchodní částí krymského poloostrova, odkud je jižní skupina ruské armády zásobována.

Úspěch ukrajinské armády je podle Břízy vidět i na poli těžké techniky. Kdy ruská armáda začínala s cca 3,5 tisíce tanků a přišla o přibližně dva až 2,5 tisíce tanků, přičemž v nevojenské ekonomice je schopna vyrábět 200 tanků ročně. Právě na tancích je tak vidět, že v některých systémech už Ukrajina vyrovnala ruskou stranu. „Příkladem jsou tanky. Dneska tankové jednotky Ukrajiny a tankové jednotky Ruské federace jsou prakticky paritní – jsou prakticky vyrovnané,“ shrnul počty tanků na obou válčících stranách analytik.

Problém vidí spíše v letectvu. Štěstí podle něj spočívá v tom, že ruská armáda své vzdušné síly není schopná efektivně využívat, a to i přesto, že má kvalitativně i kvantitativně lepší letectvo, než je ukrajinské. Ukrajinská armáda navíc disponuje protiraketovou obranou, která podle slov Břízy patří ke dvěma až třem nejlepším na světě. Zmínil však, že tato obrana není tak hustá vzhledem k tomu, že se soustředí pouze na hlavní aglomerace.

Odpálení Kachovské přehrady bylo podle Břízy „systémem rozšíření obranného perimetru“, kdy se ruské velení obávalo, že hlavní směr ofenzivy může touto oblastí vést, odpálením přehrady tak tuto možnost vyloučilo.

Dále analytik zmínil svůj pocit, že média a většinová společnost válku vnímá tak, že se jich netýká a ve skutečnosti tak velká není. Pro srovnání proto uvedl, že Spojené státy americké za dvacet let bojů ve Vietnamu ztratili 58 tisíc vojáků. Sovětský svaz ve válce v Afghánistánu za deset let přišel o 15 až 20 tisíc vojáků. Ve válce na Ukrajině Ruská federace nyní prokazatelně přišla minimálně o 50 tisíc vojáků. „Ona má stejný počet mrtvých jako Amerika – plus minus – za vietnamské války, která trvala dvacet let. k tomu krát tři je počet zraněných, takže se bavíme o zhruba 200 tisících vojáků, kteří jsou vyřazeni z boje,“ uvedl Bříza a příkladně dodal, že touto optikou by neexistoval Hradec Králové a Pardubice.

Morálka ruských vojáků se pod vlivem ruské propagandy snížila jen minimálně. Někteří si však doopravdy myslí, že jde o obrannou válku. Bříza k tomu dodal, že ruský voják je tím nejlepším vojákem, pokud si brání svou vlast. V případě války na Ukrajině jsou však situace opačné a vlasteneckou válku vedou Ukrajinci, a i proto je morálka na straně Ukrajiny „nepoměrně větší“ než na straně Ruska.

„Hloubka ruské obranné linie je na některých místech až 20 kilometrů. Nejprve jsou minová pole či další jiné protitankové, protimechanizované překážky. V tomto případě se je Ukrajincům povedlo překonat,“ sdělil v rozhovoru Bříza a dodal, že první obrannou linii se tak pravděpodobně podařilo překonat, minimálně jedna další je však ještě před ukrajinskou armádou.

V závěru rozhovoru bezpečnostní analytik sdělil svou domněnku, že hlavním cílem ukrajinského útoku bude Krym. Svůj názor zdůvodnil tím, že čím déle bude mít Rusko v držení Krym i další oblasti, tím méně je pravděpodobné, že v nastávajících jednáních bude otevřené diskusi právě na téma Krym. „Jestli chce ukrajinská strana získat zpět Krym, tak ho musí dobýt. Jinak Ruská federace vůbec nedovolí diskutovat na téma Krym, zatímco ty jiné oblasti k dispozici určitě do budoucna budou,“ vysvětlil Bříza.