Jako první svojí závěrečnou řeč v úterý přednesl státní zástupce Petr Jirát, podle kterého by měl jít Rath za příjímání úplatků na osm až devět let do vězení. Podle něho by také bývalému vrcholnému politikovi měl propadnout veškerý majetek. Stejný trest navrhl Kateřině Kottové a jejímu manželu Petrovi, které považuje za hlavní organizátory manipulování krajských veřejných zakázek. Rath vinu dlouhodobě odmítá.

V případu figuruje dalších osm obžalovaných z řad manažerů stavebních a zdravotnických firem, které zakázky získávaly. S výjimkou tří lidí jim Jirát navrhl nepodmíněné tresty alespoň pěti let vězení.

Krajský soud v Praze nejprve v roce 2015 uložil Rathovi 8,5 roku vězení a přísné tresty vyměřil i většině dalších obžalovaných. Původní verdikt v roce 2016 zrušil vrchní soud kvůli použitým odposlechům. Loni se případ dostal k Nejvyššímu soudu, který naopak rozhodl o tom, že odposlechy lze použít jako důkaz. Případ se tak dostal zpátky k soudu, který původně vynesl odsuzující rozsudek.

Jako první svojí závěrečnou řeč v úterý přednesl státní zástupce Petr Jirát, podle kterého by měl jít Rath za příjímání úplatků na osm až devět let do vězení. Podle něho by také bývalému vrcholnému politikovi měl propadnout veškerý majetek. Stejný trest navrhl Kateřině Kottové a jejímu manželu Petrovi, které považuje za hlavní organizátory manipulování krajských veřejných zakázek. Rath vinu dlouhodobě odmítá.

V případu figuruje dalších osm obžalovaných z řad manažerů stavebních a zdravotnických firem, které zakázky získávaly. S výjimkou tří lidí jim Jirát navrhl nepodmíněné tresty alespoň pěti let vězení.

Krajský soud v Praze nejprve v roce 2015 uložil Rathovi 8,5 roku vězení a přísné tresty vyměřil i většině dalších obžalovaných. Původní verdikt v roce 2016 zrušil vrchní soud kvůli použitým odposlechům. Loni se případ dostal k Nejvyššímu soudu, který naopak rozhodl o tom, že odposlechy lze použít jako důkaz. Případ se tak dostal zpátky k soudu, který původně vynesl odsuzující rozsudek.