Skupina 25 iráckých křesťanů, kterou do České republiky v rámci zvláštního programu přivezl Nadační fond Generace 21, do Německa odešla začátkem dubna. Pět z nich má ve spolkové republice rodinu, a tak směli zůstat. Zbylých 20 Iráčanů se z rozhodnutí německých úřadů mělo vrátit do Česka, které bylo za jejich azylové řízení zodpovědné. Sedmnáct z nich ale v červenci dostalo církevní azyl od Evangelické jednoty bratrské v saské obci Herrnhut. Tři zbývající se německé úřady pokusily vyhostit, ale nenašly je.
Dnešním dnem uplynula šestiměsíční lhůta, po níž je podle dublinských dohod automaticky za azylové řízení zodpovědné Německo. Iráčané už se tak do Česka nevrátí. Lhůta běžela podle německých úřadů od okamžiku, kdy spolková republika požádala Česko, aby Iráčany vzalo zpět.
To, že se církevní azyl běžně používá i z taktických důvodů, aby během něj uplynula šestiměsíční lhůta, potvrdila už dříve ČTK mluvčí Spolkového úřadu pro migraci a uprchlíky (BAMF). „To je výhoda církevního azylu, že se do něj jde, aby lhůta uběhla,“ uvedla mluvčí úřadu Edith Avramová. „Nikdo nepůjde a nebude se silou snažit tahat lidi z církevního azylu,“ poznamenala tehdy.
Odjezd skupiny Iráčanů měl v České republice vážné dopady na celý projekt přesídlování běženců z míst postižených válkou. Program na přesídlování křesťanských uprchlíků byl nejprve pozastaven a později vláda rozhodla, že nebude pokračovat. Nadační fond do země dopravil 89 uprchlíků, podle původních plánů jich mělo přijet 153.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: čtk
