„Patříme ke generaci, která Pražské jaro zažila. Nebyli jsme dospělí, ale už jsme to chápali. S odstupem jsme zjistili, že to byl podvod na lidi této země a chceme to tentokrát dotáhnout do konce. Mělo by dojít k nápravě všeho špatného, co se zde od té doby událo. Politici, co kradli, ať jdou sedět anebo přijdou o majetek. Rozhodování o této zemi je třeba vrátit lidem, a ne aby rozhodovaly stranické sekretariáty, natož americká ambasáda,“ říká Slávek Popelka z Holešovské výzvy. S kolegou Miroslavem Kelnarem proto pořádají Pražské jaro 2024. Co to je?

Středeční protesty

Pražským jarem 2024 nazvali řadu po sobě jdoucích demonstrací, které by se měly konat v Praze každou středu od tří odpoledne před Strakovou akademií, v níž sídlí Úřad vlády. Doufají, že se ze současných desítek účastníků brzo stanou stovky a tisíce. Poslední lednovou středu, kdy tento „protestní maraton“ začal, byl Popelka, aniž stačil cokoliv říct, zadržen policií, odveden na služebnu, vyslechnut do protokolu a propuštěn opět na svobodu.

Proč? Na sklonku loňského roku mu soud zamítl odvolání a potvrdil trest odnětí svobody v trvání čtyř měsíců podmíněně a zákaz vstupu do Prahy na osmnáct měsíců. V červnu 2023 byl k němu odsouzen za podněcování k výtržnictví, když na jedné z demonstrací vyzýval dav ke stržení ukrajinské vlajky z Národního muzea.

Nicméně Popelka s návštěvami pražských demonstrací přestat nehodlá. Nabízí se otázka, co tím chce dokázat? „Beru to jako zábavu, dobrodružství a adrenalin. Vlastně mě to baví. Doporučuji všem občanům občas se přetahovat s policajty, dobývat se do státních budov a tak,“ říká a dodává: „Policajti protokol postoupí státnímu zástupci a ten rozhodne o dalším postupu. Pokud se bude držet litery zákona, tak mě musí nechat zavřít. Podle mě ale přemýšlí, jestli by to nezpůsobilo více škody než užitku.“

Moravský chasník

Popelka v letech 1975 až 1979 navštěvoval fakultu strojního inženýrství Vysokého učení technického v Brně, ale studium nedokončil. Roku 1988 se začal stavět stále víc a víc proti komunistickému režimu. Tiskl letáky, vyzýval k demonstracím a Komunistickou stranu Československa k demisi, držel hladovky, přátelil se s Petrem Cibulkou. Mezi tím byl několikrát vězněn.