Do prčic, proč jste to neudělali? Vy mlčte. Sledovali jsme velmi výživnou debatu o zdravotnictví ve Zlíně: S Čunkem, Valentou, Gazdíkem, Gajdůškovou...

17.04.2018 20:33 | Zprávy

REPORTÁŽ „Neřídili jste to! Pět let jste se bavili o praní prádla!“ „Do prčic, proč jste to neudělali!“ Velmi ostrá debata souvisela s představením nové koncepce řízení krajských nemocnic. Zlínský hejtman Jiří Čunek vysvětloval, že i když je jednou z možností fúze a vytvoření snad největší nefakultní nemocnice v republice, neznamená to v žádném případě omezení péče nebo rušení zdravotnických zařízení. Senátor Ivo Valenta upozornil na riziko používání „zisků“ jedné nemocnice na řešení problémů jiné. „Přece už Tomáš Baťa učil své spolupracovníky nejen vydělávat, ale zároveň také šetřit, protože sami byli motivováni k výsledkům, z nichž měli prospěch. A tento princip by měl být zachován i v případě fúze krajských nemocnic,“ uvedl.

Do prčic, proč jste to neudělali? Vy mlčte. Sledovali jsme velmi výživnou debatu o zdravotnictví ve Zlíně: S Čunkem, Valentou, Gazdíkem, Gajdůškovou...
Foto: Daniela Černá
Popisek: Seminář ke koncepci řízení nemocnic ve Zlínském kraji

Petice, nespokojenost, dopisy, protesty. Napjatou atmosféru v souvislosti s plány na změny ve zdravotnictví měl zklidnit seminář pro zastupitele i odbornou veřejnost, na kterém byly představeny varianty dalšího postupu. 

Ještě před zahájením semináře, který také mohli lidé sledovat on-line na stránkách kraje, se vyjádřil zlínský hejtman a senátor Jiří Čunek na tiskové konferenci před novináři. Ujistil, že nová koncepce se připravovala společně s primáři nemocnic včetně ředitelů. „Vydiskutoval se nejefektivnější směr z pohledu jak odborné péče, tak pacienta, lékařů a také ekonomiky. Žádná z nemocnic se pochopitelně neruší, neruší se ani žádné oddělení, naopak se bude rozšiřovat jejich působnost,“ uvedl. „Pokud se nám podaří sjednotit nemocnice v jeden celek, tak naše onkologické centrum, které je zatím pouze v Baťově nemocnici, bude moct mít dosah do dalších tří nemocnic. Onkologická léčba pacientů bude daleko účinnější, protože budou mít možnost docházet na další léčbu například do svých nemocnic. Budou méně dojíždět do centra,“ dodal.

K obavám o kvalitu a rozsah zdravotní péče se vyjadřovat příliš nechtěl. „Nechci se vyjadřovat k věcem, které nestojí ani za řeč, že lidé budou muset na standardní výkony dojíždět do centra? Nic z toho není pravda,“ konstatoval s tím, že pokud by k centralizaci řízení došlo už od 1. 1. 2014 a existoval systém jedné akciové společnosti, měl byl kraj už teď o 270 milionů více. Už pro tento rok plánují nakoupení nových zařízení do nemocnic za 300 milionů korun. „Kde vznikla ta drzost některých pojmenovávat, co si my vlastně myslíme, protože jsme s nimi nemluvili, to já nevím,“ poznamenal. Před novináři také Radomír Maráček, předseda představenstva Baťovy nemocnice, uvedl, že dlouhodobým cílem je také zřizování ambulantních odborných pracovišť i v menších obcích.

Znovu: Nic nebudeme rušit!

V kraji je zdravotnictví velmi diskutovanou otázkou, i lidé z řad odborné veřejnosti se obávají, že by mohlo do budoucna dojít ke snížení péče. „Nesmysly se zabývat nebudeme, budeme se zabývat koncepcí,“ zopakoval Čunek také na semináři. Stejně jako zdůraznil, že se nebude žádná nemocnice rušit a že má v plánu pouze otevřít v některých nemocnicích dveře například biologické léčbě. Na semináři představili odborníci ekonomickou situaci jednotlivých nemocnic a úsporná opatření, jež realizuje nový management.

Po každém bloku informací byla zahájena diskuse. A už ta první byla poměrně ostrá. Lubomír Nečas, bývalý náměstek pro zdravotnictví v kraji, ocenil společné nákupy materiálů a zlepšení ekonomické situace, pak přidal výhrady: „Za rok a půl se neudělalo nic. V Baťově nemocnici jsme v situaci, že rozvoj je zastavený, prostory chybějí. Vědělo se, že nemocnice je krajská, že musí mít všechny obory, proto potřebuje budovu. Postavit někde novou nemocnici je chiméra. Mezi tím nám spadne interna a budeme ji muset zavřít.“ Zahájil tak výměnu názorů, kdy upozornil na to, že padají silná slova: „Po nás se plive a je to mediálně špatně.“ 

Vy jste prošvihl příležitost! Mlčte

O reakci se postaral šéf Starostů a krajský zastupitel Petr Gazdík: „Nevím, co nám chtěl doktor Nečas říct… Jedno vím určitě, pane doktore, vy jste prošvihl svoji příležitost proto, co jste předváděli v těch nemocnicích za minulé čtyři roky! Čísla hovoří jasně, máte příležitost mlčet a nic neříkat.“

Na Gazdíka navázal bývalý hejtman Stanislav Mišák, který upozornil, že i Gazdík do věci mohl tehdy hovořit, a připomenul své stanovisko z doby, kdy se debatovalo o převedení na akciové společnosti. „To, jestli se dobře hospodaří, nebo ne, není o formě společnosti, ale o tom, kdo tam hospodaří.“ Už akciovky byly podle něj tenký led a projevil se propad. Čunkovi pro změnu připomenul i jeho minulé působení na kraji. „Dnes bych neviděl zásadní problém v ekonomice, to se dá řešit, ale v lidských zdrojích. To jsem si myslel, že bude nosné téma,“ podotkl Mišák.  

„Neřídili jste to! Pět let jste se bavili o praní prádla!“

„Pro mě je to všechno úsměvné, i to, co říkal kolega Nečas. Kolega Gazdík vám to řekl správně. Že jste to měli nachystané? Ale nic jste neudělali!“ vmetl Čunek. „Dovedete si představit, že se s každým budu bavit jako vy s tou nemocnicí? Prodělávali každý rok tolik peněz! Od roku 2011 jste se s nimi bavili o tom, jestli bude, nebo nebude praní prádla! Kdyby v ostatních nemocnicích prádlo neprali dodavatelsky a neměli to už odzkoušené, že je to správně, tak bych vám uznal tři měsíce na zkoumání, jestli je to dobré, nebo ne, ale všude jinde vyzkoumali, že je to správný způsob. Jaké diskuse o praní prádla!“ rozjel se zlínský hejtman a pokračoval: „A že jsme měli stavět? Chce se mi říci, do prčic!“ a upozornil na nutnost kvalitního projektu. „A úvěr? Do prčic, proč jste to neudělali!“

Došlo i na vysvětlení, odkdy dokdy vlastně kteří politici v čele Zlínského kraje působili, Čunek pak připomenul i to, že onkologické centrum bylo otevřené záměrně před volbami a nebyla ještě uzavřená smlouva s pojišťovnou. „Jak se nakupovaly přístroje, já jsem u toho nebyl, ale za kolik koupili přístroj v Českých Budějovicích a počkali na evropské fondy?“ Ve Zlínském kraji totiž hospodařili jinak: „To byly strašné ztráty v desítkách a stovkách milionů. To někdo musí zaplatit. Závěr je: ano, teď umíme hospodařit, ale dluh 400 milionů tu je, ale co s tím?“ Přisadil si i s tím, že pokud by chybné kroky někdo už dřív pojmenoval, pak by byly krajské nemocnice na úrovni Českých Budějovic. A zatímco bývalý hejtman za ČSSD Stanislav Mišák trval na svém, že nemocnici vytáhli ze „svrabu“ oni, Čunek reagoval: „Neřídili jste to! Pět let jste se bavili o praní prádla!“

Senátor a krajský zastupitel Ivo Valenta vstoupil do této diskuse s požadavkem, aby se přestali kolegové hrabat v minulosti, protože všichni dostali pozvánku na seminář. „Neměli bychom si vyměňovat názory, kdo za to mohl a kdo nemohl, to je na každém z vás, abyste si sáhli do svědomí. Nás většinu zajímá, jak to bude,“ uvedl. Ocenil ekonomiku uherskohradišťské nemocnice, které výrazně pomohl nový ředitel. „Zatím jste se pochválili s tím, co jste ekonomicky udělali, ale co bude s lidskými zdroji?“ Argumentoval s důrazem na personální otázku včetně toho, že chybějí i sanitky.

Předseda Svobodných, zastupitel Zlínského kraje Tomáš Pajonk, pro ParlamentníListy.cz poznamenal: „Hejtman tvrdí, že kraj dokáže řídit nemocnice tak dobře jako soukromý vlastník. Na semináři pro zastupitele se však za pět hodin nedostal ani k vlastní koncepci.“

Požadavek moderní doby: Změnit nemocnice

Debatu vystřídaly informace lékaře a ekonoma Pavla Hroboně, který působil také jako náměstek ministra zdravotnictví, o zahraničních trendech v souvislosti se změnami zdravotních sítí. Otázka efektivní zdravotní péče se týká v Evropě všech. Jenže doba se změnila, a tak je dnes trend jiný: „Tradiční organizační struktura, která je založena na jednotlivých primariátech s vlastními lůžky, případně s vlastní jednotkou intenzivní péče, někdy i s vlastními operačními sály a ambulancemi, je neudržitelná. Zejména z důvodu, v jaké situaci jsme s personálem. Zřízení společných jednotek intenzivní péče, společného lůžkového fondu, například pro interní obory, matku a dítě, je něco, co dokáže snížit potřebu personálu a náklady, a přitom zachovat spektrum poskytovaných služeb,“ popisoval Hroboň. 

Makroekonom Petr Liškář představil pět variant možného postupu při řešení systému společného řízení nemocnic přímo ve Zlínském kraji. Preferovanou variantou je vznik jedné akciové společnosti, která by vystupovala vůči zdravotním pojišťovnám jako jedna společnost, a vyjednávací pozice nemocnic by i proto měla být lepší. Akciová společnost by vznikla fúzí nynějších nemocnic, a tím by tak zřejmě vznikla největší nefakultní nemocnice v Česku. „Fúze neznamená fyzický zánik nemocnic,“ zdůraznil s tím, že nástupnická organizace převezme vše beze změny. Způsob předpokládá podle něj výrazné úspory při zachování současné péče.

„Nikdy jsem neřekl, že bych chtěl něco zavírat…“

Slovo pak dostala poslankyně Alena Gajdůšková. „Děkuji, že pan hejtman řekl hned na začátku, že se žádná nemocnice ani oddělení nebudou rušit a že je odsunuto schvalování, aby byla možná odborná debata,“ uvedla. Postěžovala si ale na to, že na stanoviska a dopisy, které zasílala, nereagoval kraj dostatečně. „Protože jsme nevěděli, jestli budeme mít přístup a pozvání na tento seminář jsme neměli ani já, ani jiní odborníci, tak jsme 5. dubna svolali kulatý stůl ve spolupráci s Českou lékařskou komorou, odboráři a zástupci pacientů. Z tohoto sezení vzešly čtyři závěry,“ popsala. Vyzvala hejtmana k jednání se zdravotními pojišťovnami s upozorněním, že smlouvy končí a že odborná veřejnost požaduje efektivní opatření, které by udržely personál v nemocnicích, a dorovnání mezd. „Mrzí mě, že tu nezaznělo slovo pacient,“ podotkla s tím, že je potřeba hovořit o zajištění dostupnosti péče.

Zlínský hejtman už se téměř neudržel: „Je to hrozně těžké, zvlášť pro mě, s mou povahou se udržet ve standardních mezích chování.“ „Nikdy jsem neřekl, že bychom cokoli chtěli zavírat!“ rozčiloval se Čunek, který přitvrdil i větou o tom, zda by nebylo lepší raději vůbec v zájmu pacientů příliš o věci nediskutovat. „Říkají, proč s námi nemluvíte? O čem? To máme chodit po náměstích? Návrh je tady a má být oponován. Úplně bych tomu rozuměl, kdyby zítra přišly petice, ale dřív nebylo k čemu,“ pokračoval. „Proto, abych vám neodpověděl nad rámec slušnosti, buďte ráda, že jsem to raději nechal tak. To se mě může každý zeptat: Nezabil jsi, neokradl jsi? Proč se mě tak ptáte? To je skoro urážlivé,“ reagoval.

Vy jste řekl, že do Baťovy nemocnice nedáte ani korunu…

„Vy jste řekl a občanům napsal, že chcete stavět novou nemocnici, z čehož vyplývá, jak dopadnou ty staré? A řekl jste, že do zlínské nemocnice se nedá ani koruna, nebude se opravovat, protože nestojí za to! Znovu se ptám. Jaká je tedy vize nové nemocnice a co to bude znamenat pro ty současné?“ nedala se Gajdůšková. „Budeme pokračovat dál. Stará moudrost říká, že sám dotaz ukazuje na tazatele,“ reagoval Čunek s tím, že všechno už je snad jasné. „Za třicet let se v Československu postavila jediná nemocnice v Michalovcích,“ zhodnotil. Ujistil, že i tuto nemocnici navštívil a není na pořadu dne diskuse o nové nemocnici ve Zlínském kraji. Řeč o tom bude, až přijde čas.

Senátor a krajský zastupitel Ivo Valenta uvedl, že od vedení kraje nedostali zastupitelé stále do rukou žádný ucelený písemný materiál. „Z prezentací, které v pondělí zazněly v sídle zlínského hejtmanství, je však možné dovodit několik jasných závěrů. Třeba ten, že vedení kraje bude usilovat přes přísliby hejtmana o nerušení oddělení, o centralizaci některých odborných lékařských výkonů pouze do některých nemocnic. To proto, že není v kraji dostatek lékařů a dalšího personálu, který by mohl zabezpečit poskytování dostatečně kvalitní lékařské péče. A bohužel právě akcentování zájmů pacientů, ale také řešení velkého nedostatku lékařského i nelékařského personálu bylo tím, co podle mě na semináři zcela zapadlo a nedostalo patřičnou důležitost, kterou by si tento zásadní problém zasloužil,“ uvedl. Upozornil i na to, že předpoklad o tom, že by nový nemocniční holding mohl získat přepočtem úhradové vyhlášky řádově několik desítek milionů korun navíc, je pouze optimistický odhad autorů. 

Jednejte o zřízení letecké záchranné služby

Přestože má fúze nemocnic svá rizika, domnívá se, že vytvoření jedné společně řízené organizace je cestou správným směrem. „Bude totiž možné daleko efektivněji řídit i složité procesy v poskytování zdravotní péče a využívat tlaku velkého subjektu jak na zdravotní pojišťovny, tak na dodavatele léků, přístrojů a dalšího vybavení,“ uvedl Valenta. Za velmi důležité ale pokládá i to, aby díky fúzi nebyly zisky z jedné nemocnice použity na řešení problémů jiné nemocnice. „Bylo by velmi demotivující, aby zaměstnanci jedné nemocnice dělali vše pro to, aby správně hospodařili a našetřili si na nové přístroje, budovy nebo lepší mzdy, ale takto získané finanční zdroje se nakonec díky společnému měšci převedly na dofinancování nemocnice v jiném městě. Proto jsem na semináři velmi důrazně apeloval na vedení kraje, aby v případě fúze nemocnic nebyla jedna nemocnice sponzorem jiných nemocnic a aby byl mezi sloučenými nemocnicemi zachován princip toho, že ‚zisky‘ budou využity k rozvoji té nemocnice, která je vytvoří. A to třeba i v případě, že dojde k prodeji zbytného majetku, pozemků apod. Přece už Tomáš Baťa učil své spolupracovníky nejen vydělávat, ale zároveň také šetřit, protože sami byli motivováni k výsledkům, z nichž měli prospěch. A tento princip by měl být zachován i v případě fúze krajských nemocnic,“ uvedl. Upozornil také na dostupnost zdravotní péče a stále chybějící leteckou záchrannou službu. „Pacienti z našeho kraje tak jsou závislí na vrtulnících z Brna a Olomouce, což pokládám za nedostačující. Proto jsem znovu toto téma na semináři otevřel a vyzval vedení kraje k tomu, aby znovu jednalo s Ministerstvem zdravotnictví o zřízení letecké záchranné služby také v našem kraji,“ uvedl Valenta.

K načasování semináře zmínil: „Sice jsem moc nepochopil, proč musel tento seminář trvat více než osm hodin, ale zřejmě šlo o snahu pana hejtmana Jiřího Čunka vytvořit dojem, že má připravenou rozsáhlou a velmi podrobnou koncepci. Nicméně zasedání trvající deset hodin je v zásadě neřízeným a možná až zoufalým marněním času k tak závažnému tématu, jako je zdravotnictví.“

Svůj názor přidal také zastupitel Michal Dvouletý: „Nonstop traumatologie ve všech okresních nemocnicích podle vedení kraje prostě nebude. Bude jen v krajské nemocnici. Stejně tak lékařská pohotovost. Takže sanitka vás poveze přímo tam. A co ti ostatní pacienti? Opravdu to nejde jinak?“ napsal na Facebooku.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Daniela Černá

Mgr. et Mgr. Jakub Michálek byl položen dotaz

Fakt myslíte, že jsme na tom v oblasti digitalizace dobře?

A co třeba říkáte na to, že jsme v digitalizaci veřejné správy je Česko druhé nejhorší v EU? Zdroj: https://www.dvs.cz/clanek.asp?id=6995694 Nebo co říkáte na toto - https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-b2b-platit-prevodem-nestaci-digitalizace-ceske-ekonomiky-je-zalostne-pomala-261752?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Kdo mu dává rozkazy? Fiala? Pavel? S Foltýnem je to samá záhada

4:44 Kdo mu dává rozkazy? Fiala? Pavel? S Foltýnem je to samá záhada

Na konci listopadu uplyne půlroční lhůta, o které Otakar Foltýn opakovaně hovořil jako o limitu svéh…