Také ČSÚ původně zvažoval, že by potřebné údaje našel v registrech a ptal by se jen vybrané skupiny lidí. Už dřív uvedl, že tento plán ale není realizovatelný, protože databáze potřebné informace neobsahují. Statistici posuzovali 37 registrů. Údaje o rodinách a domácnostech, dosaženém vzdělání, národnosti, mateřském jazyku, víře, zaměstnání či dojížďce do práce a škol v nich ale nenašli. Ucelená nejsou ani data o bytovém fondu. Kromě otázek na víru, mateřštinu a národnost je vyplnění odpovědí na ostatní dotazy povinné.

Právě nepovinné otázky by se mohly podle návrhu z formulářů vypustit. Chybět by tak mohla kolonka o náboženské víře, oboru vzdělání, počtu živě narozených dětí v nynějším či posledním manželství a doba trvání dojíždění do práce či školy.

ČSÚ se chystá data od úřadů co nejvíc využít. Obyvatelé tak už nebudou vyplňovat domovní list a polovinu bytového listu. Při minulém sčítání zapisovali lidé do sčítacích formulářů 47 údajů, v roce 2021 by jich mohlo být 23. Snížit by se měly i náklady. Celý cenzus by měl dohromady vyjít na 2,23 miliardy korun. Podle podkladů pro vládu je to o pětinu méně než při posledním sčítání.

Statistici by chtěli mnohem víc formulářů získat elektronicky. Naposledy jich přes internet obdrželi asi čtvrtinu. V roce 2021 by to měla být podle plánu víc než polovina. Dál ale budou v terénu i sčítací komisaři, kteří domácnostem případně doručí papírové formuláře. Vyplnění dotazníků a jejich odevzdání či odeslání bude stejně jako minule povinné. Pokud to lidé neudělají, hrozila by jim podle návrhu zas pokuta.

Komisaři a další pracovníci, kteří se k údajům dostanou a budou je zpracovávat, budou muset složit slib mlčenlivosti. Papírové archy by se měly skartovat do tří let, data se budou uchovávat jen elektronicky.

Sčítání se uskuteční po celé EU. Údaje budou pak srovnatelné. Výsledky hrají roli i při stanovení váhy hlasů v Radě Evropy. Poslouží také státu a samosprávám jako podklady pro plány k rozvoji bydlení, vzdělávání či služeb. Vliv mají i na ochranu menšin.