Wildersova strana PVV získala přibližně 24 % hlasů a potřebuje partnery k vytvoření nějaké koalice. Dvě největší pravicové strany, s nimiž chce Wilders spolupracovat, ve středu ale prohlásily, že s ním nechtějí zahájit koaliční rozhovory, takže prozatím nemá možnost sestavit vládu, která by měla v parlamentu většinu.

V rozhovoru s novináři po první schůzce se „zvědem“, který byl pověřen úvodní fází rozhovorů, aby zjistil, které strany by byly otevřené k vládní spolupráci, Wilders prohlásil, že bude v rozhovorech s potenciálními partnery jednat rozumně a nevyloučil scénář menšinové vlády.

Konzervativní Lidová strana pro svobodu a demokracii (VVD) odstupujícího premiéra Marka Rutteho ve středu zopakovala, že do vlády s Wildersem nevstoupí, což zdůvodnila potřebou zachovat fiskální disciplínu a postavení země v mezinárodních organizacích, jako jsou NATO a Evropská unie. VVD je ochotna nabídnout Wildersovi vnější podporu např. v otázkách imigrace.

Pieter Omtzigt, předseda středopravicové strany Nová sociální smlouva (NSC), rovněž uvedl, že „není připraven“ zahájit rozhovory s protiislámsky naladěným Wildersem, a citoval části stranické platformy PVV, které jsou v rozporu s nizozemskou ústavní ochranou svobody náboženského vyznání, napsala agentura Reuters.

Nizozemská levice, tvořená Stranou práce (PvdA) a Zelenou levicí (GL) a ve volbách získala druhé místo, spolupráci s Wildersem zcela vyloučila. „Je to nemožné, žádný postup,“ prohlásil ve středu její lídr Frans Timmermans s tím, že nemůže spolupracovat se stranou, která „nerespektuje ústavu a vylučuje velké skupiny lidí“.

Wilders, silný odpůrce Evropské unie a tvrdý kritik islámu, preferuje vytvoření koalice s NSC, VVD a menším konzervativním Zemědělsko-občanským hnutím (BBB), které by společně měly většinu v obou komorách nizozemského parlamentu. „To je logická a správná kombinace,“ řekl Wilders.

Pokud se koaliční vyjednávání protahují, může nakonec dojít k posunu dřívějších postojů. Rozhovory po předchozích nizozemských volbách v březnu 2021 trvaly rekordních 299 dní.

Do sněmovny se tentokrát dostalo 15 politických subjektů; v Nizozemsku pro vstup do parlamentu nemají stanovenu minimální hranici počtu hlasů dosažených ve volbách.