V Česku působí sedm zdravotních pojišťoven, které z vybraného zdravotního pojištění hradí péči o své klienty, největší VZP má asi 5,9 milionu klientů. „Zdravotní pojišťovny jasně deklarovaly, že jsou připraveny investovat do péče,“ řekl Vojtěch. Podle ministra se peníze dostanou cíleně k nemocnicím formou úhradových dodatků od pojišťoven. Místo dříve navrhovaných 334 miliard půjde na zdravotní péči 340 miliard. Krizový štáb ve středu po jednání s ministrem a premiérem deklaroval, že podle něj chybí ale 19 miliard korun. O šesti miliardách navíc mluvil po středečním jednání i premiér.

Rozdělení peněz do jednotlivých segmentů zdravotní péče se určuje v dohodovacím řízení, kde jednají pojišťovny se zástupci jednotlivých oblastí péče. Pro příští rok se nepodařilo dohody uzavřít s domácí péčí a s nemocnicemi. Ministerstvo tak úhrady stanovilo podle nabídky pojišťoven vyhláškou, kterou ještě projedná legislativní rada vlády. Ve Sbírce zákonů by pak měla vyjít v říjnu. Peníze do veřejného zdravotního pojištění jdou z vybraného zdravotního pojištění hrazeného zaměstnavateli za zaměstnance a podnikateli, a za děti, seniory a nezaměstnané je pojistné hrazeno z rozpočtu. Příští rok to bude celkem 354 miliard.

Krizový štáb českého zdravotnictví tvoří Česká konfederace odborových svazů, Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče, Asociace českých a moravských nemocnic a další organizace sdružující pacienty, lékaře, seniory, zdravotně postižené a poskytovatele domácí zdravotní péče.

Zatímco na stranu odborů se postavila druhá vládní strana ČSSD, podporu dohodám s pojišťovnami stvrzenými ministerstvem vedeným ANO vyjádřila Koalice soukromých lékařů, Sdružení soukromých gynekologů, Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně a zástupci zaměstnavatelů včetně Hospodářské komory.