„Soustřeďme se na to, ať se dobře utratí ta dvě procenta, ať se správně investují a ať se bezhlavě neutrácejí. A poté, až toto bude naplněno, bavme se o tom, co budeme potřebovat v rámci dalšího posílení obranyschopnosti, i třeba po dohodě s partnery z NATO,“ říká Havlíček v pořadu Interview na ČT24, kde zdůraznil potřebu promyšleného vynakládání obranných rozpočtů a kritizoval současný způsob, jakým vláda utrácí peníze za vojenské zakázky.
Jak se po nastolení míru na Ukrajině zachovat k ukrajinským uprchlíkům, kteří u nás pobývají od začátku války?Anketa
Podle Havlíčka by mělo dojít ke zlepšení transparentnosti a konkurenceschopnosti v procesu zadávání armádních zakázek, aby se předešlo zbytečnému plýtvání a předraženým nákupům. „Transparentnost je o tom, že by se mělo soutěžit maximálně výhodně ve smyslu ceny,“ vysvětluje Havlíček. Současná vláda podle jeho slov dává zakázky „takřka z ruky“, protože potřebuje peníze rychle utratit. „Zjišťuje se, že to je mnohdy několikanásobně předražené. Místo toho, aby se soutěžilo na to, že tam bude skutečně něco, co bude nejenom kvalitní, ale také odpovídající cenově,“ uvádí Havlíček.
Kritizoval i nákup stíhaček F-35, který podle jeho názoru nebyl nutný, když Česká republika disponovala letouny Gripen. „Měli jsme velmi dobré gripeny a mohli jsme pokračovat v rámci těchto letadel,“ tvrdí Havlíček, když poukazoval na nedostatek strategického plánování ve výdajích na obranu. Navrhl, že než se bude diskutovat o zvýšení obranného rozpočtu nad stanovená dvě procenta HDP, je třeba se zaměřit na to, aby již alokované prostředky byly utraceny moudře a efektivně. „Utrácet peníze není zase tak složité. Ale dobře je vynakládat je věc druhá,“ dodává.
V rámci zvýšení obranyschopnosti České republiky Havlíček také hovořil o nutnosti posílení personálního složení armády. „Česká republika především potřebuje, aby se zvyšovaly počty lidí v armádě,“ vysvětluje Havlíček. Musejí se podle něj vymyslet dobré motivační programy. Zmínil také, že současný odliv lidí z armády je znepokojivý a výrazně kontrastuje s dobou, kdy bylo ve vládě hnutí ANO.
„Soustřeďme se na to, aby se nám podařilo, že lidé do armády budou chodit, a potom, když toto bude v pořádku, tak se bavme s našimi spojenci, jaké produkty je třeba kupovat, abychom posílili celkovou obranyschopnost Evropy,“ vyslovil se Havlíček i pro diskuse s NATO o tom, co jaká členská země by měla v rámci výdajů na obranu pořizovat. Zdůraznil, že investice by měly být směřovány nejen ke zvýšení zisků dodavatelských firem, ale hlavně k reálnému zlepšení obranných kapacit. „Nejprve naplňme dvě procenta. Dobře je investujme, a až budou dvě procenta naplněná a až se bude posilovat armáda, poté se bavme s našimi spojenci, jestli je třeba dát ještě více,“ uzavřel Havlíček a přislíbil tím, že hnutí ANO je připraveno docílit výdajů na obranu ve výši dvou procent HDP.
„Můžu vám slíbit, že budeme posilovat obranyschopnost České republiky a že to bude děláno efektivně,“ potvrdil bývalý ministr průmyslu a obchodu s tím, že v roce 2021 hnutí ANO předávalo vládu té současné v situaci, kdy se na obranu dávalo 1,39 % vůči HDP. Vláda Petra Fialy v roce 2022 jen 1,34 a v roce 2023 1,37. „Dva roky nebyli schopni docílit toho, co my jsme ve vztahu k HDP docílili v roce 2021,“ připomíná Havlíček.
Kromě obranného sektoru Havlíček také zmínil emisní povolenky jako nástroj snižující konkurenceschopnost. Navrhl, že by strop cen emisních povolenek měl být stanoven na 45 eur na tunu CO2 oproti současným 80 až 90 eurům. To by podle něj vedlo k levnější energii a průmyslovým produktům. „A kdyby se udělal nějaký nájezd toho, že mohou posilovat třeba o pět procent ročně, tak víme, že za deset let nám maximálně vyroste cena o 50 %. Firmy by se na to připravily. Nelikvidovali bychom průmysl a měli bychom nepochybně prostředky na posilování bezpečnosti,“ podotýká Havlíček.
Závěrem rozhovoru Havlíček vyjádřil naději, že mírové rozhovory týkající se války na Ukrajině budou jak díky Trumpovi, Zelenskému, Putinovi, tak i díky Evropě úspěšně dotaženy do konce. „Vůbec dneska nepřipouštějme variantu, že se tady bude ještě za rok válčit,“ nesouhlasil a připustil, že v rámci uzavření příměří budou muset být uzavřeny kompromisy o území i o ekonomických sankcích. Podotkl též, že pokud by mírové rozhovory probíhaly už před rokem, kompromisy mohly být menší.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovalo 0 čtenářů)
Souhlasíte s názorem Karla Havlíčka, že snížení cen emisních povolenek by v důsledku zvýšilo konkurenceschopnost Evropy?
autor: Alena Kratochvílová
