Chirurg a zakladatel think-tanku Ministr zdraví – jehož cílem je do roku 2030 v Česku prodloužit dobu prožitou ve zdraví o 5 let – Tomáš Šebek v rozhovoru v pořadu Osobnost plus pro Český rozhlas hovořil o důležitosti efektivní práce s chybami ve zdravotnictví. „Je důležité rozklíčovat, jak s těmi chybami začít lépe pracovat, abychom se někam my jako jednotlivci i jako celá společnost posunuli,“ uvedl chirurg. A upozornil, že se nesnaží hrát si na mudrce, ale vychází z osobní zkušenosti, kdy během svého působení v irském zdravotním systému v letech 2010–2011 pozoroval, jakým způsobem se ve zdravotnictví systematicky přistupuje k chybám.
Odpověď na otázku, proč se lidé a lékaři v Česku tolik bojí dělat chyby, nachází už v samotném vzdělávání, kde je předpokládáno, že lidé jsou v tom co dělají dobří, a chyba automaticky znamená trest. V Irsku naopak se mladí lékaři, v bezpečných situacích či v simulacích, snaží dělat chyb co nejvíc a poučit se z nich. „Už jen schopnost o chybě mluvit dává velkou šanci, že situace dobře dopadne… Prostě pokud udělám chybu, okamžitě to na sebe prásknu, a ten systém se těmi chybami neustále zlepšuje,“ vysvětlil Šebek.
Podobnou chybu vidí Šebek i v českém zdravotnictví, které je často prezentováno jako dokonalé a bezchybné. Podle něj jde o mylné vnímání, které brání potřebnému rozvoji a zlepšení. „Neustále se o něm bavíme, že je dokonalé. To znamená nechybuje, všechno máme perfektní a ostatní nám ho můžou závidět,“ řekl chirurg. Pravda je to ovšem jen do určité míry, a to pouze díky setrvačnosti. „Ale podle mě už dávno jedeme z kopce,“ prohlásil.
Největší překážku rozvoje českého zdravotnictví Šebek vidí v neochotě přiznat si chyby a v pomalosti v mnoha oblastech. Navrhl, že řešením by bylo vytvoření systému, který by s identifikovanými chybami pracoval. „Ideálně bez politického vlivu nebo nadpoliticky, nad funkční období jedné politické garnitury,“ dodal chirurg.
„Za mě jako za lékaře, občana a možná do budoucna pacienta, by zdravotnictví mělo primárně zajišťovat zdraví. Ale my se pořád bavíme o penězích, o barácích, o lékařích, o zdravotnickém personálu. Velmi málo se bavíme o pacientovi,“ řekl Šebek. A že je toho názoru, že zdravotnictví by mělo prioritně zajišťovat zdraví lidí, protože zdraví občané přinášejí společnosti prosperitu, lepší důchody a další benefity. „Já jsem hrozně překvapený, že zdravotnictví na tohle celá léta nemyslí a kvůli tomu máme v České republice život strávený ve zdraví 62 let,“ poukázal na nepoměr mezi Českem a severskými zeměmi. Například ve Švédsku je průměrná doba strávená ve zdraví 72 let.
Fotogalerie: - Důchody ve sněmovně
České zdravotnictví podle chirurga postrádá jasnou vizi. „Pořád se bavíme jen o jeho fragmentech a lepíme a hasíme to ze všech směrů,“ řekl Šebek. A příkladně zmínil, že české zdravotnictví vždycky začíná koncem roku kolabovat, a tak politická vůle konsenzuálně vyhoví tlakům zájmových skupin, najdou se peníze, a „zalepí se díra“. To však Šebek nepovažuje za dlouhodobě udržitelný způsob práce s penězi. Připomněl, že před deseti lety byl rozpočet na celé zdravotnictví zhruba poloviční. „Dneska nemáme nic dvakrát rychlejší. Nemáme dvakrát více lékařů, nemáme dvakrát lepší péči, nemáme dvakrát kratší čekací lhůty… jenom máme mnohokrát hůře proinvestované peníze, které neustále investujeme do čím dál tím dražší léčby, do čím dál tím víc nemocné populace,“ vyčetl chirurg.
„Já si myslím, že je čas stanovit jasnou vizi, k ní popsat jasnou misi, udělat strategický plán a skutečně jít po tom nejpodstatnějším, a to je, abychom byli všichni zdraví a abychom se dožívali vysokého věku ve zdraví,“ apeluje Šebek na vytvoření dlouhodobého plánu pro zlepšení kvality života Českých občanů.
I o to se právě snaží Šebkem založený think-tank Ministr zdraví. Aktuálně think-tank disponuje čtyřmi pracovními skupinami, které se zabývají čtyřmi klíčovými oblastmi: zajištění kvalitních dat pro zdravotní systém, digitalizace, preventivní programy a zdraví ve firmách. Právě ve čtvrté oblasti Šebek tuší velký potenciál pro zásadní průlom. „Budou to zaměstnavatelé, kteří bouchnou do stolu,“ předpověděl Šebek. A že jednoho dne zaměstnavatelé vyjádří svůj nesouhlas s tím, jak stát nakládá s penězi z odvodů, které firmy platí (500 miliard korun ročně), a budou požadovat jasnou odpověď na otázku, co za tyto prostředky získávají. Takový tlak by mohl přinést větší transparentnost a efektivitu do českého zdravotního systému.
V důsledku nedostatku dat je navíc české zdravotnictví zatím řízeno takřka poslepu. „Chceme-li něco řídit, potřebujeme to měřit. A abychom to měřili, potřebujeme data, a to se v českém zdravotnictví dlouhodobě nenosí,“ konstatoval Šebek, který ovšem svou účast v politice vyloučil. Rád by nicméně podpořil politika, který by téma „zdraví společnosti“ zvedl.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovalo 0 čtenářů)
Myslíte si, že české zdravotnictví dostatečně reflektuje potřeby pacientů a občanů?
autor: Alena Kratochvílová
