Nezisková organizace Člověk v tísni, vedená Šimonem Pánkem, se připojila k otevřenému dopisu na podporu svobodného Běloruska směřovaného poslancům Evropského parlamentu. V dopise signatáři požadují přijmutí efektivních opatření, která by bránila pošlapávání občanských práv v Bělorusku. Tam po nedávných zfalšovaných prezidentských volbách, které vyhrál „poslední diktátor“ Alexandr Lukašenko, došlo k protestům proti režimu, které byly mnohdy velmi brutálně potlačeny.

Signatáři například požadovali, aby Evropská unie dodržela své rozhodnutí, kterým neuznala oficiální výsledky prezidentských voleb. Dále požadují alokaci financí pro místní a mezinárodní humanitární organizace v Bělorusku. „Dále finančně podpořit běloruskou občanskou společnost, nezávislá média, lidskoprávní a dobrovolnické iniciativy, nezávislé odborové svazy, navýšit finanční prostředky pro běloruské studenty a pro běloruské vědecké pracovníky,“ požaduje například Člověk v tísni. Dále by chtěli zjednodušit proceduru získávání víz pro běloruské občany postihnuté režimem.

Jako čtvrtý požadavek je uvedeno zavedení cílených sankcí proti konkrétním fyzickým a právnickým osobám, které se podílely na falšování voleb. Potrestáni by měli být i rodinní příslušníci. „Považujeme za pozitivní, že členské státy EU již pracují na sestavení sankčního seznamu vůči těm, kteří nesou osobní zodpovědnost za násilí páchané na běloruských občanech. Domníváme se, že sankce uvalené EU by měly být vedeny snahou co nejrychleji potrestat a zároveň maximálně odstrašit všechny zainteresované od pošlapávání základních práv a svobod na území evropského kontinentu v přímém sousedství Evropské unie. Rychlost uvalení sankcí je z našeho pohledu důležitá i pro obraz akceschopnosti EU,“ zněla část otevřeného dopisu.

Dále by se měla zpřísnit kontrola prostředků pro rozvojovou spolupráci Běloruska ze strany EU, jelikož prý dochází ke zneužívání těchto prostředků režimem a osobami spjatými s Alexandrem Lukašenkem. Výjimkou by však měla být humanitární pomoc. Jako poslední bod byl zmíněn požadavek uvedení vize budoucí ekonomické spolupráce po konci Lukašenka.

Autoři dopisu uvedli, že jsme svobodná země a máme právo si rozhodovat, kdo budou naši obchodní partneři. „Oboustranně prospěšný obchod s nedemokratickým režimem takový režim ekonomicky posiluje a upevňuje. Ačkoliv na sankcích tratíme i my, není morální kvůli tomu zavírat oči,“ popsali. Prý si váží solidarity projevované v Evropském parlamentu vůči běloruské společnosti, avšak je prý třeba apelovat na to, aby opatření nebyla pouze deklaratorní, ale efektivní.