Plánovaná dostavba Dukovan by mohla daňové poplatníky vyjít až na 200 miliard korun. Státní příjmy z ČEZu jsou přitom v posledních letech nízké a dosahují pouze cca. 60 % příjmů z let 2009 a 2010. Dalším potenciálním problémem je nevyzpytatelná cena výstavby, která se může navýšit o vícepráce, nebo z jiných důvodů.

Lidové noviny zjistily, že ve hře jsou tři možné varianty, kterak dostavbu komplexu v Dukovanech zajistit. První varianta počítá s tím, že by výstavbu zajistil sám ČEZ. Většinově státem vlastněný gigant by vytvořil dceřinou společnost, která by nové bloky postavila. Výhodou tohoto přístupu je fakt, že za veškeré věci spojené s výstavbou by odpovídal ČEZ sám. Nevýhodou pak je, že financování projektu by bylo dražší.

Druhá varianta počítá s tím, že by stát projekt výstavby od ČEZu odkoupil. Tím by vznikla plně státní společnost, zcela nezávislá na ČEZu. Tím by stát získal nad výstavbou stoprocentní rozhodovací a kontrolní pravomoc, na druhou stranu by musel získat know-how potřebné k výstavbě.

Třetí způsob by vyžadoval vytvoření dceřiné společnosti ČEZu, která by spravovala obnovitelné zdroje a distribuci. Některé akcie této firmy pak získají minoritní podílnící ČEZu, který by poté byl prakticky zestátněn. V takovémto plně státním ČEZu by zůstaly jednotlivé elektrárny. Tato firma by poté vystavěla nové bloky Dukovan. Výhodou této varianty oproti první je snadnější financování, stejně jako v případě druhé ale není jasné, jaký dopad by celá akce měla na státní rozpočet.

Současný šéf energetického gigantu Daniel Beneš přitom prosazuje právě třetí variantu. Podle analýzy, kterou si nechal zpracovat, jde údajně o nejvýhodnější možnost. Nově by tedy ČEZ patřil ze 100 % státu, jeho dceřiná společnost, do které by se přesunula distribuce, energetické služby a elektrárny na obnovitelné zdroje, by patřila státu z většiny.

Problémem vypracované studie je to, že z ní nejsou zcela jasné dopady, které by takový plán měl na státní kasu. Toho si podle Lidových novin všiml i oponentní posudek auditorské společnosti PwC, který si nechalo zpracovat ministerstvo průmyslu a obchodu. Daniel Beneš ale našel podporu v prezidentu Miloši Zemanovi. Ten na setkání s občany v Ústeckém kraji, na kterém ho Beneš doprovázel, vyjádřil pro postup generálního ředitele ČEZu pochopení. Na setkání se zaměstnanci elektrárny Ledvice Zeman řekl, že by uvítal také rozšíření jaderné elektrárny Temelín. Jak připomněl, původně byla dimenzovaná na 4 bloky. Zemanův poradce Nejedlý má přitom výborné vztahy s ruskou společností Rosatom, která by jistě měla zájem se na takové zakázce podílet. To se ovšem nemusí líbit všem akcionářům a ani partnerům Česka v EU.

ČEZ přitom aktuálně čeká první valná hromada od chvíle, co do funkce premiéra nastoupil Andrej Babiš. Ten je k situaci ohledně státem vlastněného gigantu soustavně kritický. Premiér se minulý týden setkal se Zemanem i Benešem na společném jednání krátce před tím, než prezident na tiskové konferenci před houfem nastoupených novinářů spálil červené trenýrky. Na schůzce se pravděpodobně řešila právě budoucnost energetiky v Česku. O den později totiž Babišův kabinet zaslal dva návrhy na nové členy dozorčí rady ČEZ. Mají jimi být Lubomír Lízal, bývalý člen bankovní rady ČNB a Karel Tyll, úředník ministerstva financí, jak informuje Mladá fronta Dnes.

Dozorčí rada ČEZ má 12 členů. Ministerstvo financí je zde zastoupeno 4 mandáty, další 4 zástupce zde mají odbory, které jsou loajální k řediteli Benešovi. Po jednom zástupci zde mají také třeba KDU-ČSL a ČSSD. Za ty by nyní měli přijít Babišovi nominanti. Zbývající dva členy rady dle MF Dnes ovšem rozhodně nelze počítat do tábora Babišových příznivců. V současnosti prý tedy dozorčí radu reálně kontroluje Daniel Beneš, do budoucna je ale, především s tím, jak budou přicházet další nominace, ve hře i situace, kdy bude mít v dalším směřování ČEZu velké slovo i Andrej Babiš.