Podle něj Drahoš trvá na tom, že v kampani nebude útočit na Miloše Zemana. „Nejsem Antizeman,“ zdůrazňuje bývalý předseda Akademie věd. Přesto je z jeho odpovědí pro páteční Hospodářské noviny zřejmé, že se současnou hlavou státu se neshodnou skoro v ničem. Liší se jejich názory na pozici Česka ve světě, nejvýrazněji ve vztahu k Rusku a Číně.

Celý text je ZDE

Zatímco Zeman dlouhodobě prosazuje zrušení protiruských sankcí, Drahoš zastává opačné stanovisko. „Rusko se spolu s USA a Velkou Británií v devadesátých letech zavázaly garantovat územní celistvost Ukrajiny. Ta tehdy souhlasila se zrušením svého jaderného arzenálu. Anexe Krymu byla jasným porušením této dohody a logicky následovaly sankce,“ cituje server Drahošova slova.

„Takže zjednodušeně řečeno – vrátí-li Rusko Ukrajině Krym, odpadnou důvody pro sankce. Nevidím tedy žádný důvod, proč by měly být sankce za současné situace rušeny,“ říká Jiří Drahoš.

Nepřijímá ani argument, že sankce a ruská odvetná opatření poškozují české exportéry. „Firmy si našly jiná exportní teritoria. Až na malé výjimky neslýchám od firem, že by je protiruské sankce v současné době nějak poškozovaly. Není to pro naši ekonomiku žádný zásadní problém.“

Prezident Zeman má přitom, jak web upozorňuje, zcela opačný názor. „Pan prezident je odpůrcem sankční politiky, často uvádí příklad amerických sankcí vůči Kubě, které se ukázaly jako absolutně neúčinné, naopak posilovaly tamní komunistický režim. Stejně tak sankce proti Rusku posilují pozici prezidenta Putina,“ cituje web mluvčího prezidenta Jiřího Ovčáčka.

Podobně se Drahoš se Zemanem neshodnou na přínosu čínských investic v Česku. „Tohle rozhodně nejsou investice, které by měly nějaký větší význam pro naši ekonomiku. Pokud Číňané koupí fotbalovou Slavii nebo nějakou realitní firmu, je to jenom přelévání peněz. Ze strany Číny zkrátka nevidím přínosné investice toho typu, které u nás provádí třeba Německo,“ argumentuje Drahoš.

A mluvčí Ovčáček za prezidenta Zemana kontruje i tady. „Dochází k postupnému přílivu čínských investic, to je nezpochybnitelný fakt, jde o desítky miliard korun, navíc další investice se rýsují. Jestliže jsou Číňané největší investoři v Německu, proč by nemohli být časem i u nás?“ cituje web Ovčáčkova slova.

Na rozdíl od Zemana by Drahoš nepodepsal kontroverzní prohlášení českých ústavních činitelů, kteří poté, co ministr kultury Daniel Herman přijal tibetského dalajlámu, aktivně ujišťovali Peking o respektu k čínské územní celistvosti. „Z mého pohledu to bylo úplně zbytečné. Nikdo to po nás nechtěl a vůbec nevím, čeho jsme tím dosáhli,“ konstatuje prezidentský kandidát. Dodává, že by se rád – byť neoficiálně – sešel s dalajlámou, kterého pokládá za „zajímavého člověka“. Jako prezident by se ale držel postoje vlády, pokud by nepodporovala prezidentské setkání s dalajlámou, tak by to respektoval.

V názorech na pozici Česka ve světě se tak Drahoš, jak web také píše, prakticky neliší od dalšího „nezemanovského“ kandidáta na prezidenta Michala Horáčka. Ten v listopadu označil pročínské prohlášení ústavních činitelů za „lokajské“.

Podobné jsou i jejich názory na řešení uprchlické krize: Ne evropským kvótám, důraz na pomoc v místě konfliktů, předcházení migraci, důraz na dodržování zákonů a respektování evropských hodnot, ale zároveň individuální posuzování žádostí o azyl bez ohledu na původ a náboženství žadatele. „Nebezpečný není islám jako takový, ale islamismus,“ cituje server bývalého šéfa Akademie věd.