Michal Semín, vydavatel časopisu Te Deum a publicista se zaměřením na politiku, náboženství a sociální etiku, připomněl, že loňský rok byl rokem celé řady protestů.
„Je fakt, že u nás se velké demonstrace nekonaly, ale byly protesty zemědělců. Protestovat má smysl. Protesty se dá dopracovat alespoň k dílčím změnám. To, že v Evropě posílily suverenistické formace a v USA byl zvolen Donald Trump je dáno tím, že rozhodující většina lidí toho už má dost, už nepřísahá na ten globální světový řád, jak jsme ho znali. Vše jde do jakéhosi kvasu. Teď jde o to, jestli to dokvasí skrze konflikty do něčeho, co bude sebezničující, nebo jestli se vydáme cestou, která přinese nějakou novou stabilitu,“ řekl Semín.
Nefungující instituce
Podle Petra Druláka, jenž je spoluzakladatelem spolku Svatopluk, z.s., profesorem mezinárodních vztahů a bývalým velvyslancem ve Francii, byl společným jmenovatelem událostí loňského roku tlak proti stávajícím oligarchickým institucím.
„Tzv. liberální oligarchie, která ovládá Západ, čelí autentickému demokratickému tlaku. A ten nemůže počítat s žádnou z běžných institucí, které tady mají být, aby umožňovaly demokratické vládnutí. To bylo vidět už u našich zemědělců. Přece máme instituce, které by měly umožňovat zemědělcům formulovat své požadavky tak, aby nemuseli s traktory jezdit po ulicích. Tyhle instituce nefungovaly,“ zdůraznil Drulák.
Připomněl, že teprve až ve chvíli, kdy demonstranti spontánně začali organizovat protestní akce, se instituce, které mají chránit jejich zájmy, začaly připojovat.
„Něco podobného bylo ve Francii. Tam zemědělci mají silné profesní organizace. A ty ze začátku taky velmi váhaly. Až když zjistily, že lidi opravdu jdou ulic, tak samozřejmě musely skočit na ten vlak, aby jim neujel. Demokratické pnutí proti systémům nakonec smetlo i německou vládu. To byly nejen nějaké intriky mezi FDP a CDU. Politici začali vnímat, že už je to neuřiditelné a že potřebují udělat nějakou změnu. A nejsilnější změnou jsou volby. Ve Francii totéž. Ve Francii se dnes nevládne, je neřiditelná. V USA uvidíme, co přinese Trump,“ řekl Drulák.
Volby v Rumunsku
Za jednu z nejvíce znepokojujících událostí loňského roku označil rumunské volby. „Lidé se postavili za kandidáta, u něhož cítili, že je jiný, že režim ho nesnáší,“ zdůraznil Drulák a připomněl zrušení voleb. „To se na Západě zatím nestalo, aby se tímhle způsobem zrušily volby. Rumunský prezident, který už neměl být ve funkci, objíždí Evropu, přednesl Rumunům nějakou novoroční zdravici, o volbách nic neříkal. Takže je v podobné pozici jako Zelenskyj. Najednou se začínají formovat politici, kteří jsou součástí politického Západu a kterým už chybí demokratická legitimita. Donedávna to byl jen Abu Mazen, představitel palestinské politické autority, který byl kdysi zvolen a pak už se tam volby nikdy nekonaly. A tady těch Abu Mazenů najednou budeme mít na Západě hodně, čím dál tím víc.“
Závidíte Spojeným státům jejich prezidenta Donalda Trumpa?Anketa
Mohou volby něco změnit?
„Rumuni zjistili, že k ovlivňování na TikToku skutečně došlo, ovšem nebylo organizováno Rusy, ale jednou z vládních stran, která se pokoušela oslabit jiného kandidáta, ale vymklo se to z ruky,“ podotkl Drulák.
Moderátorka diskuse Jana Turoňová, právnička, mediátorka a pedagožka specializující se na mezinárodní, evropské a rodinné právo, připomněla známý bonmot: „Kdyby volby mohly něco změnit, už by je dávno zrušili.“
„Rumuni dokázali, že to není jen bonmot, to je na tom děsivé,“ reagoval Drulák.
Progresivismus je za zenitem
Michal Semín zaměřil svou pozornost za oceán i na Blízký východ. „I když ‚Atlantické impérium‘ je hodně udýchané a chvílemi klopýtá, zdaleka ještě nepadlo. Nic ale není pevně dané, připomeňme pád Sýrie. Ve dvou týdnech se zhroutil režim, který ještě před pár lety slavil vítězství, vypadalo to, že pozice Asada je neotřesitelná. A vidíme, že tomu tak není. Nic není pevně vytesáno do kamene,“ míní Semín.
Připomněl, že ve světě se odehrávají války mezi dvěma koncepcemi, mezi nimiž si svět bude nakonec muset vybrat. Zajímavým trendem loňského roku podle něj je, že progresivismus, jak ho definuje woke ideologie a menšiny a LGBT agenda, už je za zenitem nebo přinejmenším kulminuje.
„Už se skoro nedá jít dál, co se týká toho společenského rozvratu. Lidi toho začínají mít plné zuby. Když vidíme narůstající popularitu suverenistických stran, které volají po obnově státní suverenity a po rozvolnění nadnárodního řízení, tak to jsou zároveň formace, které mají blízko ke konzervativnějšímu vidění světa. Chtějí starý svět. Spolu s tím, jak liberální globální řád poválečný, který garantují Spojené státy, je rozviklán. Ideologický obsah, který ta říše v posledních dvou třech desetiletích získala, slábne. Bude se v dalších letech na tomto poli odehrávat mnoho velkých změn,“ konstatoval Semín.
Návrat zpět není program
Drulák zdůraznil, že návrat ke starému světu není program. „Starý svět zmizel. My čelíme tomu, že se vytvářejí společnosti intenzivního dohledu všeho nad vším. Digitální prostředky umožňují dohled, který nebyl nikdy možný. Tady vidíme nadnárodní konsensus vlád, a je jedno, zda jsou ve Washingtonu, v Pekingu nebo v Moskvě. To je jeden z trendů, který přijde. Tomu se nevyhneme. Woke výstřelky se zpětně budou hodnotit podobně jako čínská kulturní revoluce. Ale svět už nikdy nebude takový, jaký byl před tím,“ domnívá se Drulák.
Obě formy globalizace naleznou společnou řeč
Semín zdůraznil, že starým světem myslel návrat ke zdravému rozumu, k určitému přirozenému řádu, např. že rodina jsou máma, táta, děti.
„Koncepce reprezentovaná uskupením BRICS nemá ambice vymýšlet různá pohlaví. Rozvratné procesy vidíme na Západě. Myslím si, že Západ to časem také opustí, ale obávám se, že obě formy globalizace najdou společnou řeč v technokratickém řízení světových procesů, budou jim napomáhat digitální technologie. Budou-li mocenské struktury chtít mít lidí pod kontrolou, technologické nástroje mít budou,“ řekl Semín.
Partnerství veřejného a soukromého sektoru
Dále uvedl, že celou řadu nástrojů kontroly veřejný sektor přenechává soukromým subjektům.
Chcete, aby se koalice STAČILO! dostala do Poslanecké sněmovny?Anketa
„Vidíme to i v oblasti cenzury, zažili jsme to, když se zakazovaly weby. Fialova vláda od toho dává ruce pryč a říká, že to činí soukromá společnost. Sociální sítě, které cenzurují, jsou soukromé společnosti. Stát se tváří, že cenzuru neprovádí, ale je tam domluva s velkými technologickými společnostmi. Jsem zvědav, co uvidíme v USA. Trumpův začínající režim má podporu technologických magnátů,“ připomněl Semín.
Hegemonie vs. multipolární řád
Současný souboj dvou koncepcí není soubojem dobra se zlem. Ale koncept uskupení BRICS nemá jednotící ideologii a tím poskytuje větší prostor pro jednotlivé státy.
„Tím se odlišuje od hegemona, ať už by to byly USA nebo kdokoliv jiný. Hegemon má vždy snahu vnášet svůj světonázor, ze kterého jeho země vzešla. Kdežto multipolární řád je založen na tom, že tuto ambici nemá. To je řád, který je v tuto chvíli velmi preferován Ruskem, z praktických důvodů i Čínou. Číně tento model úplně nevyhovuje, byl by jí blízký ten americký,“ dodal Semín.
Drulák zdůraznil, že Číňani jsou pragmatici. Vycházejí z toho, co je možné.
„Když jedna možnost jsou Američani a druhá možnost je nějaká parta, jejíž jsou součástí, dají přednost té druhé. Když se díváme na ty dvě vize, důležitá je otázka dělby moci. Multipolární systém dělbu moci zajišťuje. V okamžiku, kdy dochází ke koncentraci, se díváme na ty dvě vize, důležitá je otázka dělby moci. Multipolární systém dělbu moci zajišťuje. V okamžiku, kdy dochází ke koncentraci moci, vede to ke špatným věcem. To je to, co dnes zažíváme v závěru koncentrace moci v rukách amerického impéria. Američanům zmizel nepřítel a začali dělat hlouposti. Multipolární systém přijde, je jedno, jestli se nám líbí, nebo nelíbí. Moc má své zákonitosti, a když je nějakou dobu koncentrovaná, tak to nevydrží a začne se to zase dělit. Jediná otázka je, jestli se to bude dělit mírově, nebo válečně,“ uzavřel profesor Drulák.
A že v současném světě existují dvě koncepce, mezi nimiž si nakonec budeme muset vybrat.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Naďa Borská