V kostce lze říci, že Dublin IV zahrnuje přerozdělování uprchlíků po neomezenou dobu mezi zeměmi EU. Tedy, pokud nastane krize. Problém nastává v okamžiku, když se má stanovit, co je krize a kdy skončila.

„Jednotlivým státům by byly přidělovány kvóty migrantů v poměrech vypočtených na základě výše HDP a počtu obyvatel. Souběžně se připravuje sjednocení azylových procedur a materiálního zajištění migrantů. Dále se uvažuje o vzniku evropského úřadu, který by migranty přiděloval a snad i řídil jejich transfer do jednotlivých států. Nepřijetí stanovených kvót bude pokutováno. Jde ovšem jen o hrubý náčrt, který může doznat podstatných změn,“ upozorňuje publicista.

Celý článek naleznete zde.

Pokud by nějaký takovýto model prošel i přes odpor zemí, které kvóty dlouhodobě odmítají, došlo by k narušení suverenity jednotlivých členských států EU. Lenský má za to, že země odmítající kvóty by se v podstatě ocitly v pozici států, které prohrály válku. Státy, které tento takřka válečný akt, jak ho vnímá, prosazují, musí být podle publicisty v zoufalé situaci. Snaží se v podstatě přimět Česko, Maďarsko či Polsko, aby se dostaly do podobné situace jako Německo, aby také musely řešit problémy s migranty. V tu chvíli budou všechny státy solidárně trápit stejné problémy. A kdyby náhodou někteří migranti nechtěli do střední Evropy, Německo se pokusí srovnat sociální dávky ve všech zemích EU, aby se státy střední Evropy staly přitažlivějšími pro větší množství uprchlíků.

„Předkládající země a bruselská administrativa věří, že disponují mocí, která donutí např. Českou republiku přijmout téměř cokoliv. Nebo prostě přistoupily na strategii, kterou vnímají jako vždy vítěznou: buď středo a východoevropské země (ano, o ty tu jde) přijmou Dublin IV, a to bude naše vítězství, nebo budou platit v rámci odhlasovaného systému pokut, a to bude také naše vítězství, nebo dojde k exitu těchto zemí z EU, a tak se zbavíme nepříjemné ekonomické konkurence, a to bude také určité vítězství. Je třeba vidět dlouhodobý stav některých zemí, zejména v oblasti Středozemního moře a Francie, jejich nezaměstnanost a nízký ekonomický růst. Tyto jevy úzce souvisejí s konkurencí levných a produktivních ekonomik zemí bývalého sovětského bloku,“ pokrčuje Lenský.

Pokud se česká politická reprezentace podvolí Dublinu IV, budou v České republice posilovat strany, které prosazují Czexit. A pokud naše ekonomika v důsledku přijetí Dublinu IV oslabí, oslabí také argumenty lidí prosazujících naše setrvání v EU. Pokud Dublin IV odmítneme, budou se na nás vztahovat pokuty. Pokud je zaplatíme, znovu posílí ty politické strany, které prosazují Czexit. A pokud je nezaplatíme, zesílí tlak z Bruselu a znovu posílí czexitové strany.

Sečteno a podtrženo, vždy budeme v nevýhodné pozici. Pokud chceme v EU skutečně zůstat, měli bychom se podílet na přípravě nějakého alternativního řešení vůči Dublinu IV a hledat pro něj spojence v západní Evropě.