"Nemožnost domoci se ani po tolika letech platnosti zákona svého práva především kvůli vleklému procesu konkurzních řízení u nástupců těchto bývalých JZD je nedobrým signálem vypovídajícím o současném stavu demokracie a fungování státu," píše Duka. Církve vyzvaly ve společném prohlášení ČBK, Ekumenické rady církví v ČR a Federace židovských obcí v ČR vládu k rychlejšímu řešení případů ostatních restituentů již loni v říjnu.

"Zároveň deklaruji, že úsilí drobných zemědělců o alespoň částečnou nápravu křivd způsobených komunistickým režimem i následnou liknavostí v demokratických poměrech ČR, budu podporovat také nadále," dodal Duka.

Od roku 2006 podává stát takzvané restituční nabídky

Restituenti mohou podle údajů státu ještě nárokovat až 300.000 hektarů zemědělské půdy. V rámci církevních restitucí by podle dřívějších odhadů úřadů mohl stát vrátit 30.000 hektarů zemědělské půdy.

Od roku 2006 podává stát takzvané restituční nabídky, v nichž nabízí náhradní pozemky restituentům, kterým nemohla být komunistickým režimem vyvlastněná půda vrácena v restitucích z objektivních důvodů. Takto se však daří udat pouze necelou pětinu pozemků.

V roce 2012 byl přijat zákon o majetkovém vyrovnání státu s církvemi. Podle zákona mají církve dostat nemovitý majetek v hodnotě asi 75 miliard korun a během 30 let také 59 miliard za majetek, který nemůže být vydán. Církve po přijetí zákona požádaly o vydání zhruba 112.000 pozemků.