Legendy zdůrazňovaly především zbožnost knížete Václava a činy dokazující oddanost katolické víře. Narodil se na počátku 10. století jako nejstarší syn knížete Vratislava I. a jeho manželky Drahomíry. Byl zavražděn svými odpůrci, mezi něž patřil také jeho bratr Boleslav I., 28. září 935. Za věčného vládce české země byl prohlášen už ve 12. století, svatováclavský kult rozšířil po Evropě Karel IV. Za druhé světové války byl zneužit nacisty, komunistický režim zase vydával Václava za slabocha. Státním svátkem je 28. září od roku 2000 a v kalendáři je označen jako Den české státnosti.

Mši dopoledne sloužil arcibiskup Jan Graubner. Vedl řeč o utrpení sv. Václava a o utrpení lidí v době válek i v době obou totalit, kterými lidé v Československu prošli. „S tímto vědomím bychom se měli zamyslet nad naším vztahem k národu a našim dějinám a k naší vlasti. Jak dalece jsou lidé ochotni svou zem chránit a zajistit v ní bezpečný domov dětem a starcům?“ ptal se ve své promluvě na svatováclavské pouti Duka.

Duka také citoval z díla prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka s názvem Světová revoluce z roku 1925. Použil například Masarykův citát, ve kterém uvádí, že opravdová svoboda svědomí, tolerance a uznávání dobrého a lepšího musí být nejen glorifikována, nýbrž také praktikována. A to ve všech oborech veřejného života. „Myslíme, že je na výsost pokrytecké pod praporem tohoto muže (T.G.M.) bojovat proti křesťanům a našim církvím a upírat plné právo na částečné vyrovnání státu s církvemi,“ řekl Duka.

Mše se zúčastnil mimo jiné předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD), další senátoři a poslanci a zástupci armády a velvyslanci.

Kromě poutní mše se v souměstí Brandýs nad Labem - Stará Boleslav dnes koná i řada dalších akcí. Například na náměstí sv. Václava se pořádají historické trhy, v bazilice svatého Václava se pak od 17:00 uskuteční chrámový koncert.