"Vídeňský dokument umožňuje státům, které mají obavy z neobvyklých vojenských činností v některé z členských zemí, pozorovat a ověřovat skutečnou situaci na místě," řekl k vyslání českých zástupců ministr obrany Martin Stropnický (ANO). Pozvánku k vyslání svých pozorovatelů na Ukrajinu obdržely členské státy OBSE v pondělí. Česko se dnes připojilo k dalším zemím, které své lidi na Krym posílají. "Česká republika se rozhodla pozvání využít a stejně jako například Polsko, Slovensko, Francie nebo severské státy vysílá do tohoto mezinárodního týmu dva zástupce. Dnes odpoledne odletěli do Oděsy, odkud se společně s kolegy ze dvou desítek dalších zemí přesunou na Krym," řekl ČTK Pejšek.

Země OBSE a Evropské unie v posledních dnech zvažují, jak zamezit eskalaci ukrajinsko-ruského sporu

Celkem bude v misi 19 států. Podle tiskové zprávy OBSE jsou mezi nimi mimo jiné i všechny země visegrádské čtyřky a dalších 11 zemí EU. Sedmatřicetičlenná mise má navštívit ukrajinské vojenské objekty na Krymu i sevastopolské sídlo ruské černomořské flotily.

Podle agentury APA není jasné, zda proruské úřady na Krymu pozorovatele na poloostrov vůbec pustí. Zvláštní vyslanec OBSE pro Ukrajinu Tim Guldimann však podle švýcarské agentury SDA na Krymu už je.

Země OBSE a Evropské unie v posledních dnech zvažují, jak zamezit eskalaci ukrajinsko-ruského sporu. Ruští vojáci od víkendu ukrajinský Krym de facto okupují.

Rusko se podle agentury AFP k vyslání pozorovatelů staví s nedůvěrou. Poukázalo na vyslání pozorovatelů OBSE do Jižní Osetie v roce 2008 během vojenského konfliktu Gruzie s Ruskem. Jejich působení tam podle Moskvy situaci nezlepšilo, ba naopak zhoršilo.