„Tak nakonec ten čínský virus vyřeší kapky do nosu,“ píše na svém facebooku Bazalová. „Po pravdě, ono to dost dává smysl. Jestli se to množí na sliznicích, tak je asi nejlepší, zastavit to rovnou tam. Všechno ostatní, je už hašení požáru, který nemusel vůbec vzniknout,“ spekuluje novinářka.

Nosní sprej proti covidu-19 na bázi oxidu dusíku vyvíjí kanadská společnost SaNOtize. Původce infekce má zlikvidovat ještě v horních cestách dýchacích. Klinické testy nyní probíhají ve Velké Británii v nemocnicích v Ashfordu a St. Peters ve spolupráci s výzkumníky z Londýnské univerzity.

Pro zastavení infekce v krku a v nose je navíc podle imunologa Vojtěcha Thona dobré kloktat slanou vodu. „Mimochodem profesor Thon vzkazuje, že pomůže i slaná voda (slivovice je bez debat, ta si poradí se vším), proplachovat nos a kloktat a kloktat do vyčerpání. Prostě to zastavte tam, kde na to dosáhnete. V krku a v nose,“ radí Bazalová.

Bazalová také upozorňuje na svůj rozhovor s imunologem Thonem. „Tak jsem zase něco sepsala. V minulých dnech se objevily názory, že by možná bylo lepší obejít pravidla a očkovat jen jednou dávkou. Spekuloval nad tím kde kdo a říkala jsem si, že takhle se to nedá dělat. Tak jsem se zeptala někoho, kdo by snad o tom mohl něco vědět. A taky že jo. Výsledek mě trochu překvapil, ale přesvědčil,“ píše Bazalová.

Ta pro server Novinky.cz vyzpovídala Vojtěcha Thona, který prohlásil, že už první dávka vakcíny může rizikovým pacientům zachránit život a ochránit je před těžkým průběhem. „Touto cestou ochránit větší procento rizikových pacientů, protože je důležité tyto lidi naočkovat co nejdříve a my pro ně v tuto chvíli nemáme dost vakcín. Kritické jsou právě tyto měsíce. Tady se každý den počítá. My je můžeme naočkovat jednou dávkou a po krátké pauze, kdy vakcína začne působit, jim umožnit setkávání s blízkými a umožnit návrat k normálnímu životu. Jedná se o zásadní pozitivní dopady psychické, sociální i ekonomické,“ tvrdí profesor Thon.

Navíc je podle něj potřeba rozlišovat mezi slizniční a vnitřní imunitou. „Virus je všude kolem nás a nejedná se o systémovou infekci, nýbrž o slizniční. A toho paradoxně můžeme využít. Druhou, tedy připomínací dávku, totiž může dostat pacient doslova ze vzduchu. Díky první dávce vakcíny bude v tu chvíli jeho vnitřní systém umět zareagovat. Takže těžký průběh nemoci už nenastane, ale imunitní paměť tímto dostane ten správný a z hlediska infekce fyziologický podnět, kterým ji přinutíme, aby na tento virus nezapomněla,“ spekuluje Thon.

Pacienti očkovaní první dávkou by se tak už podle něj mohli v běžném životě vystavit viru ve vzduchu, což by jejich imunitnímu systému navíc prospělo. „A má to ještě jednu výhodu. Vnitřní, tedy, jak my říkáme, systémová imunita a vnější, tedy slizniční imunita, to jsou svým způsobem dva světy. Pokud se v nějakém krátkém odstupu několika týdnů po první injekci přirozeně setkáte s nákazou tím, že virus vdechnete, váš vnitřní svět už bude chráněn a vy už těžce neonemocníte, ale vlastně se tak bezpečně s virem seznámí i vaše sliznice. A to je vlastně lepší než dostat druhou dávku zase do svalu,“ tvrdí Thon.