Ministři zahraničí zemí EU se schází den poté, co na Krymu narychlo zorganizované referendum skončilo jasným výsledkem pro připojení strategického poloostrova k Ruské federaci. Unie ani její spojenci, jako jsou třeba Spojené státy, výsledky hlasování konaného za přítomnosti tisícovek neoznačených vojáků ruské armády neuznávají. Hlasování bylo v rozporu s ukrajinskou ústavou i mezinárodním právem také podle vlády v Kyjevě.

Mimořádný summit EU na počátku měsíce ohlásil přípravu „cílených opatření" v případě, že si Moskva a Kyjev rychle nesednou za jednací stůl a třeba s pomocí mezinárodních prostředníků se nepokusí domluvit mírovou cestou. To se však nestalo.

Materiál o podobě chystaných evropských sankcí se novinářům podařilo získat už koncem minulého týdne. Hovoří o zákazu cest a zmrazení majetku těch lidí a jimi ovládaných firem, kteří jsou odpovědni za porušování suverenity a celistvosti Ukrajiny. Přílohou pak má být konkrétní seznam dotčených osob. O něm se do poslední chvíle diskutuje.

Podle jednoho z diplomatů je ve věci „velká míra konsensu", jiný uvedl, že by se mělo jednat o „malý, ale politický významný" seznam, který by měl dát jasný signál nejen na Krym, ale také do Ruska jako takového.

Právě otázka, kolika a jak vysoce postavených občanů Ruské federace se nakonec sankce dotknou, je zřejmě tím nejsložitějším oříškem. Do poslední chvíle se zřejmě bude čekat na reakci Moskvy na vývoj a někteří diplomaté mluví také o možnosti, že významné Rusy na seznam případně doplní až summit EU plánovaný na čtvrtek a pátek.

Ministři zahraničí by dnes také měli rozhodnout o tom, že na tomto summitu bude podepsána politická část asociační dohody s Ukrajinou. Podpis jen části už dohodnutého textu však provázely legislativní potíže a tak i přes optimistická prohlášení ukrajinského premiéra Arsenije Jaceňuka v tomto směru, nebyl dosud termín podpisu zcela jistý.