Hostem podcastu Quo Vadis byl ekonom, filozof a vysokoškolský pedagog Tomáš Sedláček. Z počátku se probírala filozofická témata jako podoba ráje a zda ho lidstvo v budoucnosti dosáhne. Bavili se ovšem i o lingvistických pojmech. Prý je špatné tvrdit, že slunce vychází nebo zachází. „Jako kdyby Země byla placatá a nějaké slunce vycházelo na nějakou oblohu, a za druhé to vychází pořád z představy geocentrického solárního systému, protože žádné slunce, jak víme všichni, nevychází. Země se točí kolem slunce, takže ráno Země vrotovává do slunce, bychom měli říct, ale ne že vychází slunce,“ myslí si Sedláček.

Dále se bavili o roli měst. Dříve prý byla práce čistě pro muže a město dovolilo pracovat i ženám, jelikož městské práce už nebyly tak mačovské. Kromě mužů a žen se nyní emancipace má zaměřit na děti. „Nám to letí dál a drtivá většina ekonomiky, 60 %, již nevyrábí hmotu, ale jsou to služby. To jsou věci, které může dělat úplně stejně žena jako muž. Je to seriózní zaměstnání. Příští krok, jestli teda mám trochu věštit, je, že do tohoto systému naběhnou děti. Legitimní plnohodnotná zaměstnání, před kterými nám, dospělým, bude padat dolní čelist, budou vydělávat děti, takže možná důchodová reforma se naší generaci podaří, protože ty děti budou reálně vydělávat víc než my už jako děti,“ myslí si Sedláček.

„Původní logika byla, že se já budu starat o své děti. Ty až vyrostou, bude jim 40, tak někde budou vydělávat a já z toho budu mít příjem v důchodu, a teď se možná začíná dít to, že ty děti už začínají vydělávat ještě před tím, než jim je osmnáct nebo patnáct. Já tomu říkám B2B jako baby to baby, kdy teď máte youtubera, kterému je sedm a vytváří obsah pro další sedmileté děti přímo, a nejen to, ono si vydělává bezpeněžní ekonomikou, která je založena na nové měně, kterou ještě neumíme pořádně popsat, ale já jsem jeden z prvních, který si jí všiml, to není kryptoměna, ta nová měna jsou lajky,“ dodal ekonom. Jde tedy prý o jakýsi sociální kredit.