Z nového návrhu rozpočtu Evropské unie vychází Česká republika prý opět jako příjemce, i když peněz má být ve výsledku méně. To ale není nijak překvapivé, protože když se podíváme na úroveň české ekonomiky, tak se stále nacházíme pod úrovní těch nejbohatších zemí Evropské unie, říká Skopeček. „U těch dotací a fondů byla přece jen původní myšlenka pomáhat těm slabším, chudším regionům, aby se dostaly na úroveň bohatších států,“ připomněl poslanec Skopeček.

Co považuje ale za překvapivé, je způsob, jakým chce Evropská komise přesměrovat zmiňované peníze. „Sice budeme zase čistými příjemci, nicméně u toho objemu peněz, který se krátí pro náš region střední a východní Evropy, je záměr, aby směřoval do jižních států, tedy zemí, jako jsou třeba Itálie, Řecko,“ upřesnil Skopeček s tím, že právě ty mají nyní obrovské potíže a jsou zadluženy.

Evropská komise tím tedy říká jediné: Budeme stále pomáhat, ale méně státům, které na tom nejsou ekonomicky tak jako například Španělsko a Itálie. Více peněz pošleme těm, kteří hospodařili nezodpovědně.

Jsou zde však ještě výhrady, které se týkají například tématu bezpečnosti a migrace. To podle Skopečka samozřejmě také částečně souvisí právě s Itálií a Řeckem. „Jednou z priorit nového finančního rámce je samozřejmě i snaha více platit zemím, které jsou v první linii potíží s vlnou migrantů,“ uvedl s tím, že to je ale logické.

Na straně druhé si musíme přiznat, že kromě nějakých objektivních příčin tu byla ze strany některých evropských politiků směřována pozvánka pro migranty, aby do Evropy přijeli. „To samozřejmě pak motivovalo statisíce migrantů vydat se na pouť do Evropy. Ten problém jsme si dost způsobily sami. Sice tato výhrada nepadala na hlavu Řecka a Itálie, ale některé silné evropské státy a jejich politici pozvání učinili a právě Itálie a Řecko za to bohužel platí náporem, který musejí absorbovat,“ dodal.

Česká eurokomisařka Eva Jourová si zaměření rozpočtu pochvaluje. „Migrace, bezpečnost i lepší ochrana hranic si skutečně větší pozornost zaslouží. Nebudu se ani zlobit za to, když větší část toho rozpočtu bude směřována na větší ochranu hranic a celého evropského kontinentu,“ řekl Skopeček a zmínil, že migrační krize se netýká jen zemí, do kterých migranti primárně směřují. „Z hlediska počtu, který na evropský kontinent přišel, se dříve nebo později z jednotlivých zemí migranti posunou dále,“ míní.

Když podle poslance slyšíme některé návrhy ze strany evropských politiků na to, že by se měla sjednotit sociální politika na úrovni EU, tedy stejný sociální příspěvek, jako dostávají migranti v Německu, ve Švédsku a v bohatších zemích s rozvinutějším sociálním systémem a větší mírou přerozdělování, je to podle něj snaha redistribuovat migranty. „Tedy nikoliv na základě povinných kvót, ale na základě pobídky sociálního systému,“ zdůraznil s tím, že nic takového zatím vážně nehrozí, ale od řady významných politiků členských států EU a Evropské komise to slyšíme. „A slyšeli jsme i to, že to, jak se budou rozdělovat peníze na dotace, by mělo být podmíněno i tím, jak budou státy otevřené k přebírání dalších migrantů od zemí, který jsou postižené nejvíce,“ uzavřel.