„Americký národní dluh se dostal na 34 bilionů dolarů. Ale co je ještě zajímavější nebo možná děsivější, že podle těch aktuálních propočtů zhruba každých 100 dní ten dluh naroste o další bilion dolarů,“ řekla na Inovaci republiky ekonomka Ilona Švihlíková. Podle ní je to politika na principu „a poslední zhasne“. „Tempo toho zadlužování je naprosto neuvěřitelné,“ řekla Švihlíková a poukázala na to, že Spojené státy kvůli tomu musí vydávat obrovské množství dluhopisů.

To, co USA provádí, by si nemohla dovolit žádná ekonomika světa. „Teď nemyslím jenom to zadlužování, ale další kombinace politik, řekněme velkolepých investičních plánů. Kupříkladu Bidenův projekt Inflation Reduction, velké daňové pobídky, kterými lákají země z celého světa, aby investovaly právě u nich. Jiná země tohle nemůže udělat, pokud nemá hlavní světovou měnu,“ zaznělo od Švihlíkové.

A poukázala na ekonomické uskupení BRICS+, tedy uskupení Brazílie, Ruska, Indie, Číny, Jižní Afriky a od letošního ledna i dalších zemí. Toto uskupení má za cíl dedolarizaci, tedy zbavení se dolaru jako hlavní měny. „Jedním z hlavních směrů je dedolarizace, nebo, řekněme, menší používání amerického dolaru předsednickou zemí BRICS, kterou je letos Rusko,“ rozkročila se ve svých ekonomických úvahách nad celým glóbem Švihlíková.

Ukázala i na politiku USA vůči Rusku, která se pro jiné země stala varující. „Když seberete Rusku nějakých 300 miliard dolarů v devizových rezervách, tak ta motivace ostatních zemí je extrémně silná, protože si řeknou – a kdy budu na řadě já, musím udělat všechno pro to, aby k tomuhle nedošlo, abych zkrátka a dobře se téhle situaci vyhnul. To znamená, snaha hledat nějaké jiné uspořádání,“ popsala Švihlíková uvažování zemí, které nejsou ve vztahu k USA v lichotivé pozici.

Zmínila i prudký nárůst digitálních měn a související snahu nejen v zemích BRICS zbavit se dolaru jako klíčové měny. „Do toho si samozřejmě dejme i rozvoj digitálních měn. Ta snaha obejít nebo se vyhnout té americké finanční infrastruktuře je skutečně velmi silná,“ poznamenala ekonomka.

Promluvila i o mezibankovním komunikačním systému SWIFT, který mají pod rukou USA. A pokud USA skrze SWIFT budou chtít něco prosadit, prosadí to. „Ono jde o celý systém měnové infrastruktury, protože Spojené státy, i když to tak na první pohled nevypadá, protože SWIFT, je na první pohled jakoby firma evropská, ale oni ovládají i ten SWIFT, to znamená, když zabuší na dveře, tak SWIFT se zachová tak, jak Američané chtějí,“ řekla Švihlíková a upozornila, že právě s tím musí mnohé země počítat a hledat jiné cesty. „To znamená úkol pro země jako je Rusko, Írán, ale třeba i Saúdská Arábie nebo Egypt, vyhnout se této infrastruktuře. A tím pádem budovat nějakou strukturu jinou.“

Švihlíková poukázala i na to, že zlato neobvykle zdražuje. „Cena zlata za pouhý měsíc vzrostla o 9 %, ročně o 16 %. To zas není úplně běžné,“ řekla Švihlíková a vinu za rostoucí cenu zlata přiřkla geopolitickému napětí napříč světem. Ne pouze na Ukrajině. „Náš svět není úplně poklidný, když to řeknu mírně, a to samozřejmě přispívá k tomu, že investoři, ale i běžní lidé hledají to, čemu se říká save, bezpečný přístav, to znamená něco, o čem si myslí, že odolá i tomu geopolitickému tlaku,“ míní Švihlíková. Za růstem ceny vidí i to, že po zlatu se natahují a ve velkém ho nakupují centrální banky. Včetně té české.

A Švihlíková se vrátila k ekonomice USA. Zkonstatovala, že takový dluh je nesplatitelný, a nakladla otázku, jaké jsou scénáře pro řešení – nastínila tři: Inflaci, válku nebo kolonialismus. „Z historie víme, že řada zemí se snažila umazávat svůj dluh inflací. Jedním z nejčastějších scénářů, kdy země řešily své velké zadlužení, byly velké války,“ zmínila Švihlíková.

Obrátila se i na hodnotu dolaru jako měny a její akceptace ostatními státy. „Když máte hlavní světovou měnu, tak emitujete papírek. Doslova a do písmene, za ten papírek dostanete reálné zboží a služby – a celé to kouzlo tkví v tom, že ostatní jsou pořád ochotni hodnotu toho papírku uznávat. A teď je otázka, jestli ochotni dobrovolně, nebopro to to, že jim míříte samopalem na hlavu ten papírek akceptovat,“ pronesla ekonomka a nadhodila otázku toho, co se stane, když přijde lepší systém, lepší měna. „Velmi důležité je, že ve chvíli, kdy vůči tomu papírku se objeví nějaká jiná alternativa, která bude zajímavější nebo třeba technologicky schůdnější, teď mě napadá právě ten digitální Juan,“ zmínila čínskou měnu Švihlíková.

Americký dolar má ve světě stále důvěru, v USA sídlí silné inovační firmy, ale Švihlíková poukázala i na výrobce letadel Boeing. „To byla skutečně vlajková loď americké ekonomiky, velká pýcha – a dneska vidíte obrovský propad zakázek ve prospěch Airbusu. Poměrně logicky, vzhledem k těm obrovským technologickým průšvihům, které Boeing už několik let zaznamenává. Takže ta situace v té ekonomice není úplně růžová,“ řekl Šihlíková, ale dodala, že situace není určitě úplně černá.