Odpočatá Nora Fridrichová to ve 168 hodinách vzala zostra. Reportáž o změnách klimatu zahájila upozorněním, že Česko už pátý rok po sobě zažívá sucho a že nejen čeští studenti apelují na politiky, aby proti změnám klimatu konečně začali bojovat.

„Podle vědců je důvodem klimatická změna, za kterou do velké míry můžeme my. Postoj některých českých politiků včetně předsedy vlády k řešení klimatické krize se ale dost liší od toho, jak situaci vnímají odborníci,“ začala Fridrichová.

Ředitel Ústavu globální změny Michal V. Marek sdělil divákům České televize, že „před civilizací stojí asi opravdu velký úkol“. „Kdybychom nedělali nic, tak velmi pravděpodobně urychlíme oteplování, urychlíme velikosti změn,“ doplnil klimatolog Jan Pretel.

Studentka Lucie Smolková na kameru přiznala, že ona není žádnou odbornicí na klima, ale má strach, že lidé, kteří by to řešit měli, v čele s politiky, to neřeší. „Je trochu smutný, že musí přijít nějaký katastrofy, abysme začali něco dělat, abysme začali přemýšlet nad změnami klimatu, a nestačila nám ta vědecká varování z minulosti,“ doplnil další student Petr Doubravský. Tito mladí lidé se nechali inspirovat švédskou středoškolskou studentkou Gretou Thunbergovou.

Proti studentům, kteří ještě před pár týdny o pátcích místo školy vyráželi do ulic a volali, že stávkují za klima, postavila Fridrichová české politiky v čele s otcem a synem Klausovými.

„V Česku se Greta Thunbergová stala terčem především dezinformační scény, negativní články o ní se šíří v řetězových e-mailech,“ zaznělo na kameru v okamžiku, kdy diváci měli možnost vidět odkaz na server Protiproud Petra Hájka, někdejšího spolupracovníka exprezidenta Václava Klause staršího.

Publicista Bohumil Kartous, který pravidelně přispívá na Britské listy a je zároveň mluvčím Českých elfů, kteří bojují proti dezinformacím, upozornil, že se o Thunbergové šíří např. dezinformace, že podporuje LGBT komunitu. „Jednoznačně to má čtenáře vést k tomu, že ona je teda obecně pro ně spojena s nějakými těmi multikulti aktivistickými neziskovkami, které jsou ‚zlé‘, které jsou podporovány často zmiňovaným a démonizovaným Georgem Sorosem,“ uvedl Kartous.

Televizní diváci měli také možnost slyšet, co si o Gretě Thunbergové myslí prezident Miloš Zeman. „Myslím si o ní, že je to hysterka,“ zaznělo z úst prezidenta. „Nemyslíme si, že evropskou, potažmo světovou politiku má určovat šestnáctiletá puberťačka ze Švédska s nějakými diagnostikovanými psychickými poruchami,“ přidal se poslanec Václav Klaus mladší, když zakládal svou Trikolóru.

Ve vyjádření pro ParlamentníListy.cz se Klaus mladší kriticky postavil i k již zmíněným pátečním stávkám studentů.

„Kdyby se radši pořádně naučili matematiku, cizí jazyk nebo něco jiného, aby se v budoucnu mohli postarat sami o sebe, o svoji rodinu, zaplatit daně, a tím dělat sociální sounáležitost, a ne vyřvávat nějaké nesmysly o klimatu,“ konstatoval Klaus mladší.

Česká televize upozornila i na vyjádření Václava Klause staršího, taktéž pro ParlamentníListy.cz. „Myslím, že se ve světové vědě nestalo nic. Že by klimatologové objevili něco jiného. Myslím, že ne. Totéž ve statistikách. Lidé jsou popleteni pár horkými dny v červenci,“ uvedl Klaus starší.

Hned po jeho slovech se ke slovu dostal hydrolog Mark Rieder. „Já bych chtěl mít odvahu pana exprezidenta Klause vyjadřovat se k těmto problémům, o kterých po odborné stránce nemá dostatek znalostí a informací,“ upozornil hydrolog.

Reportáž 168 hodin o postojích reprezentantů české společnosti k problematice klimatu Kartous svými slovy popsal tak, že na jednu stranu byla postavena koalice veřejného zájmu a expertizy. Studenti, kteří budou muset přebírat svět ve stavu odvislém od odpovědnosti předešlých generací střídavších se u vesla a kteří říkají „sami nemáme dost znalostí, abychom radili, co dělat, přirozeně však chceme, aby vědci a politici taková řešení hledali, my totiž budeme postiženi možnými důsledky“. Podpořeni prý soudobou vědeckou komunitou, která říká „ano, panuje shoda na tom, že bez ohledu na klimatické cykly je vliv člověka v tomto historickém období zcela zásadní a může vést k neřešitelným dopadům“.

Na straně druhé pak podle Kartouse dostala prostor „koalice krátkozrakého hlupství a buranské přezíravosti“, v níž se spolu neomylně scházejí Babiš, Klaus dvojjediný, Zeman i Okamura. „Slyšet ty holé věty patologicky lhavého premiéra, v nichž – ruce za zády – obelhává publikum o tom, kterak bojuje s kůrovcem, Zemana a Klause ml., kterak s omezeností a sprostotou sobě vlastní diktují studentům a školám, že vzdělávání a výchova má vést k reprodukci demagogie, jíž jsou oni výjimečně zdatnými reprezentanty, Klause staršího bez dvou za dvacet popírajícího vědecký konsenzus a Okamuru světanápravce, jenž vyřeší klima stejně úspěšně, jako vyřešil migraci...,“ dodává.

„Nevyžádaným buřtem na nestravitelné šlichtě je podpora této koalice ze strany dezinfo scény, která dodává výše uvedeným charakteristikám navíc i ostudnou zbabělost: musíte mezi sebou diskreditovat šestnáctiletou holku, abyste si dodali sebevědomí velkých kluků,“ píše Kartous na závěr s tím, že by nechtěl žít s tím malým zvířátkem, které se každé ráno po probuzení vyleká.