Spor na Filmové akademii můzických umění se táhne už delší dobu. Děkan Holý podle některých členů Akademického senátu (byl mezi nimi například dokumentarista Vít Klusák) údajně nerespektoval demokratické mechanismy akademické správy, překračoval své pravomoci a nedostatečně plnil program, se kterým byl zvolen. To ale Holý odmítá. Rektor Hančil navíc prý neshledal výtky, které byly uvedeny v návrhu senátu na odvolání děkana Holého, za důvodné. Podle senátu toto jeho rozhodnutí však ohrožuje stabilitu fakulty.

Intriky pedagogů?

Návrh senátu na odvolání Holého už koncem května vzbudil obrovskou diskusi. Někteří filmaři se za děkana postavili. Odchodem v případě odvolání Holého pohrozilo i několik pedagogů FAMU. K návrhu na odvolání Holého se vyjádřil například režisér Hřebejk, který mimo jiné napsal: „Nikdo mi nevyvrátí, že za akcí zvanou Odvolání děkana Holého, nejsou jen intriky pedagogů, kteří mají abnormální ambice, ale zároveň minimální výsledky.“

Jan Hřebejk svůj obsáhlý text původně psal jako rezignační dopis, když v minulém roce FAMU opouštěl. Netajil se, že je totálně znechucen.

„Při loňských přijímacích zkouškách na KR, kde jsem působil jako externí vedoucí dílny,  jsem se neubránil výbuchu emocí poté, co dvojice Václav Kadrnka a David Jařab podle mého svévolně ohnula kritéria přijímacího řízení. Film jednoho z uchazečů, který vyřadili původně všichni pedagogové katedry, poslal Václav Kadrnka znovu do třetího kola s tím, že se mu neotevřel v počítači. Nastalo strategické manévrování zastánců onoho uchazeče, využívající nepřítomnosti vedoucího katedry Bohdana Slámy. Za pomoci Petra Marka byl tímto způsobem nakonec ze hry vyřazen uchazeč s filmem, který byl podle součtu všech členů přijímací komise původně na druhém místě a měl i výborný test a povídky,“ přiblížil Hřebejk, jak to taky chodí na FAMU.

CELÝ TEXT JANA HŘEBEJKA

Pokud se podle Hřebejka něco nezmění, tak budou „zkoušky na magistra vypadat tak absolutně tristně jako předloni nebo loni. Nezájem – a bizarní postavy budou standardem, nikoli jen žalostnou výjimkou“.

„Katedru režie, pod fíkovým listem vedoucího katedry, jediného skutečného režiséra hraných filmů Bohdana Slámy, vlastně vedou amatéři, pro které je film zájmovou uměleckou činností a výuka na FAMU příležitost k popovídání si se spřízněnými dušemi, případně uspokojením akademických ambic, bez ohledu na výsledky,“ tepal dále do výchovy filmařů.

Studenti podle něj neplní termíny, rozkládají si ročníky a pětiletý studijní program studují klidně osm let, za tolerantního chápání vedení katedry a podpory tajemnice katedry, která je neustále omlouvá. „Hanka Jarošová je pak ta jakoby hodná maminka studentů: ‚Nechte kluka tady, je tu už čtvrtý rok‘ (i když lže, neplní povinnosti a nemá talent... Dodávám já). Jenomže ono to všechno stojí peníze a pověst školy,“ připomíná Hřebejk.

Jeho dojem je, že děkan Holý se snažil s tímto stavem katedry, která výrazně zaostává za „řemeslnými“ katedrami scenáristiky, kamery nebo střihu, něco dělat, a právě proto se znelíbil těm, kterým současný systém maximálně vyhovuje. „Je to tvrdé, co píšu, ale neochota této guerilly permanentních revolucionářů a majitelů pravdy smířit se s demokratickou volbou děkana, mě vede k pojmenování této Andersenovské situace. Ta pohádka se jmenuje Císařovy nové šaty,“ uzavřel režisér.

Hanebná a odpudivá snaha

Poměrně rozsáhle se k situaci nedávno vyjádřil na svém facebooku i režisér Jiří Strach. Ten celou věc označil za pokrytectví a odpůrce děkana Holého rozhodně nešetřil. „Snaha sesadit děkana Holého je hanebnou, bezcharakterní, průhledně mrzkou a lidsky odpudivou snahou o zbavení se nepohodlného šéfa, který by nám měnil, reorganizoval, vracel k disciplíně, nutil k pravidlům. A to my zoufale nechceme. Hřejeme si své akademické posty, vzájemně se habilitujeme jsouce placeni daňovými poplatníky, děláme si, co nás napadne, jsme nikým nekontrolovatelní a běda, jak nás někdo začne kritizovat! Vytáhneme triumfy o akademických svobodách, o svobodě slova, o tvůrčí svobodě, o kritickém myšlení a bůhvíčem ještě. Zaštítíme se demokracií, kterou tak bohorovně zneužíváme!“ napsal k současnému dění mimo jiné Jiří Strach.

Ve svém příspěvku na FB se také velmi tvrdě opřel do bývalého děkana Michala Breganta. Právě s jeho nástupem do vedení FAMU v roce 2002 podle Stracha začal úpadek školy. Bregant, který nebyl filmařem, ale filmovým teoretikem, podle Stracha rozmetal fungující systém a nahradil jej svou vizí, že škola má mít intelektuální přesah a ne vychovávat tvůrce plytké zábavy. Místo vyhozených profesorů si do školy přivedl své spojence a prokázal podle Stracha zcela mimořádný talent, jak až „putinovskými“ metodami ovládnout klíčové pozice na škole, zejména v akademickém senátu. Třískami při tomto kácení lesa bylo vyhazování studentů (respektive nepřijetí do navazujícího magisterského programu), pokud se zastávali vyhozených profesorů.

„Destruující, pseudointelektuálská, nabubřelá, zlovolná, pyšná, cynická, poklesle teoretizující a veskrze hloupá atomová bomba jménem Bregant,“ popsal jeho rázný nástup režisér Strach.

Bregantovo vedení totiž zejména z katedry režie velmi rychle propustilo všechny slavné režiséry, kteří tam ještě v devadesátých letech učili. Byli to lidé jako Jiří Svoboda, Dušan Klein nebo Karel Smyczek. Ti všichni velmi rychle skončili. „Legendární nad vším zůstane vyhození prof. Karla Kachyni, kterému při vstupu do školy Bregantovi úředníci lakonicky sdělili: ‚Pane profesore, vy už tady neučíte…!‘,“ vzpomíná Strach.

Na rázný nástup teoretiků kolem Breganta do čela FAMU vzpomínal na svém blogu i profesor Jiří Svoboda, známý režisér a jeden z pedagogů, kteří tehdy odešli. „Snad i proto, že jsem přednášel obecnou teorii, byl ke mně ‚shovívavým‘ a vyzval mne, abych ve výuce pokračoval. Pod vedením člověka, který se odvážil zbavit školu umělců tak nesporných jako byl prof. Karel Kachyňa a jako je dodnes prof. Alois Fišárek, jsem ani já na FAMU nemohl zůstat a rozvázal jsem se školou pracovní poměr,“ napsal.

TEXT JIŘÍHO SVOBODY

Deník referendum: Hlídací pes demokracie

Fórem odpůrců děkana Holého se stal zejména liberálně-levicový web Jakub Patočky Deník referendum. Tam byly vysvětlovány důvody snahy o děkanovo odvolání poukazováním na „manažerská selhání současného děkana, nerespektování demokratických struktur, obcházení Akademického senátu a nenaplňování volebního programu“.

Připomenuta mu byla i kauza pokusu o odvolání dokumentaristy Víta Janečka, jednoho z těch, kteří na školu přišli s Michalem Bregantem. Deník referendum vše tehdy vylíčil tak, že „Vít Janeček dostal po patnácti letech úspěšné filmařské i pedagogické dráhy vyhazov z FAMU“ a spojoval to s Janečkovým podílem na dokumentu o Andreji Babišovi.

Mimochodem, o děkanu Holém server Deník referendum napsal: „Jeho zvolení provázely mnohé pochybnosti v oboru i kontroverze přímo na FAMU. V Holého kariéře je nejvýznamnějším bodem pozice šéfredaktora odborného časopisu filmové obce Cinepur, na jehož založení se Janeček shodou okolností podílel. Přesto ve volbě dostal od akademického senátu přednost před profesní veřejností favorizovaným Markem Hovorkou, zakladatelem a ředitelem mezinárodního filmového festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě“.

Naopak Janeček byl ve stejném textu vykreslen v růžových barvách: „Vít Janeček patří k několika nejerudovanějším pedagogům FAMU, vyučuje teoretické či historické předměty pro celou školu, je sám aktivní režisér s nezastupitelným společensko-kritickým přístupem. Řadu let sleduje školní politiku FAMU i celé AMU; žádného podobného hlídacího psa demokracie tato instituce nemá,“ citoval Deník referendum jednu ze studentek.

Proti děkanu Holému i jeho obhájcům se aktivizovali i jeho odpůrci z řad sympatizantů bývalého děkama Breganta. „Urážejí nejen Breganta a jeho výtečnou reformu, díky níž na FAMU přišla celá řada inspirativních osobností a FAMUfest přestaly vyhrávat blbiny, co vypadají jako reklama na Kofolu...“ rozčílila se jedna ze současných pedagožek  jménem Diana Tabakov.

Jiří Strach se pak pod jedním svým facebookovým příspěvkem dozvěděl, že má uražené ego, měl by mlčet a nevyvolávat mediální rozruch.

Rektor se chová jako Zeman, jsme v alternativní demokracii!

Když rektor rozhodl, že děkan Holý zůstane ve funkci, dali jeho odpůrci opět prostřednictvím Deníku Referendum průchod rozčílení. Senátor David Jařab, jeden z iniciátorů pokusu o děkanovo odvolání (kterého Jan Hřebejk zmiňoval jako účastníka loňského zmanipulování přijímacího řízení- pozn. PL), v bezprostřední reakci přirovnal rektora k prezidentu Miloši Zemanovi, neboť si prý také dělá, co chce.

„Ocitli jsme se v novém období, v alternativní demokracii, ve které přestává existovat samosprávná demokracie vysokých škol. Nevzdáme se, budeme rektorovo počínání komentovat a hledat legislativní kroky, jak je zvrátit. Nejde totiž jen o jednoho děkana, ale celkově se ocitáme na křehké půdě, kde si rektoři vykládají zákon podobně jako prezident Zeman,“ vzkázal Jařab.

I další senátoři se nechali slyšet, že nerespekování jejich návrhu je útokem na vysokoškolskou samosprávu a „nebezpečným precedentem pro budoucnost svobody školství“.

„Domnívám se, že se jedná o bezprecedentní útok na akademickou samosprávu a toto porušení pravidel, která se od roku 1990 dodržovala, se může dotknout všech vysokých škol v ČR. Rektor vlastně všem akademickým senátům (potažmo akademickým obcím, které si své zástupce volí) vzkazuje, že jsou jen stafáž,“ přidal se dokumentarista Klusák.

K situaci na FAMU se nedávno stručně, ale o to lapidárněji vyjádřil i herec Jiří Bartoška. Jak uvedl koncem května server iDnes.cz, prezident karlovarského festivalu Jiří Bartoška sleduje současné dění na FAMU, kde akademický senát schválil odvolání děkana Holého, jen zprostředkovaně. „Zato důsledky výuky za minulé éry, již chtěl Holý změnit, zná nejen jako herec,“ píše server a Jiřího Bartošku cituje: „Vidím v tom stopu neomarxismu,“ řekl oblíbený herec pro iDnes.cz. Jak server dále uvedl, za projev elitářského neomarxismu v tomto případě herec považuje, že se teoretici staví proti tradičnímu pojetí výuky, které hlásalo – nejdřív se nauč řemeslo.