Úvodní otázka patřila stavu evropské ekonomiky. „Působí na ni zvláštní faktory, jako jsou koronavirová opatření a také válka na Ukrajině. Vedle těchto specifických událostí máme však také dlouhodobý vývoj, kdy jsme prováděli hospodářskou politiku, která nepodporovala růst, ale naopak přispěla k ochromení růstu v Evropské unii v kombinaci s velmi silným přerozdělováním, které je na úkor střední třídy v Evropě. A to se nyní samozřejmě přidává ke konkrétnímu vývoji koronavirových opatření a k válce na Ukrajině. Kvůli tomu všemu dohromady je scénář perspektivy růstu Evropské unie velmi chmurný,“ zmínil Schnabl.

Hovořil i o nadcházejícím vývoji v Evropské unii. „Musíme si uvědomit, že vysoký dluh je podporován politikou nízkých úrokových sazeb Evropské centrální banky. Nejnovější vývoj je takový, že Evropská centrální banka svým způsobem vyslala signály, že vysoce zadlužené země Evropské unie dostanou od Evropské centrální banky podporu. A samozřejmě vysoký dluh je také spojen s růstem vládních výdajů. Z dlouhodobého hlediska znamená růst vládních výdajů zvýšení vlivu vlády na hospodářskou činnost,“ dodal Schnabl. „A to má z pohledu takzvané rakouské ekonomické školy samozřejmě negativní dopady na ekonomický růst. A pokud něco negativně dopadá na růst, pak to také negativně dopadá na ekonomickou dynamiku a na daňové příjmy. Což také vyvolává tlak na centrální banky, aby se podílely na financování vládních výdajů,“ podotkl. 

„V eurozóně navíc čelíme asymetrickému vývoji. To znamená, že tlak na financování vládních výdajů centrální bankou je silnější v jižní části eurozóny než v severní části eurozóny. A konkrétně u nás, ve střední a východní Evropě, je dluh relativně nízký. Protože středoevropské a východoevropské státy provedly po rozpadu komunistických plánovacích ekonomik transformaci. Vlády jsou zde proto ve srovnání se západní a jižní Evropou štíhlejší. Obecně však role vlády v Evropské unii roste. A to je paralyzující růst. To je jeden problém. Druhou otázkou je členství Chorvatska v evropské měnové unii. Myslím, že z makroekonomického hlediska to není příliš důležitá událost, protože Chorvatsko je ve srovnání s eurozónou relativně malé. A dlouhou dobu mělo svou měnu těsně svázanou s eurem. Dalo by se říct, že Chorvatsko mělo pevný kurz své měny vůči euru,“ sdělil Schnabl.

„Je to ovšem signál pro ostatní země, protože členství Chorvatska v Evropské měnové unii bylo povoleno i přesto, že úroveň chorvatského veřejného dluhu přesahovala 60% hranici. A to je pravděpodobně také další signál, že kritéria pro členství v eurozóně se budou dále zmírňovat,“ dodal.

„Třetí otázkou je členství Ukrajiny a dalších východoevropských zemí v Evropské unii. Samozřejmě plně chápu touhu Ukrajiny stát se členem Evropské unie. Ale přesto. Měli jsme přece kritéria pro členství v Evropské unii. Měli jsme politická, takzvaná kodaňská kritéria, která se týkají správy věcí veřejných. Například korupce, což je, pokud tomu dobře rozumím, na Ukrajině docela významný problém,“ zmínil. 

„Samozřejmě je to ale také stále nevyřešený problém. Například i v Bulharsku a pravděpodobně také v Rumunsku. A souvisí mimo jiné s rozdělováním unijních dotací. A pak je zde právní řád Evropské unie. Ten musela v minulosti přijmout každá země, která se chtěla stát členem Evropské unie. Takže proces přijetí do EU je velmi dlouhodobý proces, který vaše Česká republika zná. Ale na druhou stranu jsme také pozorovali, že politický pohled v EU stále více převažuje nad ekonomickým. Což by pak v dlouhodobém horizontu také ukazovalo na další rozmělňování vládnutí v Evropské unii,“ dodal Schnabl.

Řeč byla také o tom, že euro Českou republiku nezachrání od inflace. „Myslím si, že Česká republika je v obtížné situaci, protože je tak malá a je obklopena státy, které platí eurem. Inflaci si proto dovážíte. Pokud máte nyní inflaci a Česká národní banka udržuje vysoké úrokové sazby, přilákalo by to velký příliv spekulativního kapitálu a spekulativní příliv by zvýšil inflaci. V České republice byste to mohli zmírnit pomocí kapitálových kontrol, ale protože jste členem Evropské unie, nemáte ve skutečnosti právo kapitálové kontroly zavádět. Pokud byste ale nyní vstoupili do měnové unie, stále byste importovali měnově politické postoje Evropské centrální banky, které jsou velmi uvolněné, a samozřejmě i v České republice by byla inflace velmi vysoká. Navíc byste však ručili za dluhy ostatních členských zemí eurozóny. A samozřejmě víte, že pobaltské země jsou členskými státy evropské měnové unie, mají euro a mají ještě vyšší inflaci než Česká republika. Myslím, že inflace přesáhla 20 %. Vy však můžete posílením koruny inflaci trochu zmírnit, protože silnější koruna zlevní dovozy,“ poznamenal Schnabl.